Skupina bezpohlavních bytostí vystoupí ze žlutého výtahu na povrch fialové planety. Různě poskakují, máchají kladivy i štětci, zatímco se objevují slogany jako ...
Šéf TikToku Šou C’ Čche by měl chtít zpátky své peníze. Americký Kongres si ho předvolal, aby vypovídal o napojení své firmy na Komunistickou stranu Číny. Čche slyšení rozhodně nepodcenil a najal si ty nejlepší washingtonské lobbisty, aby ho na grilování připravili. Místo toho, aby uklidnil nevraživě naladěné kongresmany a odvrátil hrozbu zákazu, jenž jeho firmě hrozí, nejspíše ji notně přiblížil.
Rozhádané a rozdělené Spojené státy se neshodnou téměř na ničem. Jedinou výjimkou je postoj k Číně. Demokraté i republikáni ji považují za vážné nebezpečí a ohrožení amerického postavení ve světě. V posledních pár letech si Američané začali všímat čínského vlivu v jejich zemi.
Hollywood se v honbě za dobytím obřího čínského trhu podřizoval požadavkům Pekingu. Například kdysi velká hvězda a hlasitý kritik čínské politiky v Tibetu Richard Gere se od roku 2008 neobjevil v žádném filmu produkovaném velkým hollywoodským studiem. Gere tvrdí, že je to kvůli blokaci ze strany čínské vlády. Přibylo filmů, které se buď odehrávají v Číně, či v nich má čínská vláda kladnou roli. Například v Marťanovi z roku 2015 Čína poskytne svou raketu na záchranu na Marsu uvázlého astronauta poté, co americký pokus selže. Někdy jsou čínské požadavky až legrační. V Mission Impossible III během honičky v Šanghaji je vidět prádlo sušící se na šňůrách venku. Čínští cenzoři požadovali jeho digitální odstranění, aby jejich země nepůsobila příliš zaostale.
Podobné je to v basketbalu. Poté, co jeden ze šéfů týmu Houston Rockets podpořil demonstrace v Hongkongu, Čína ohlásila bojkot celé ligy a následovalo ponižující poklonkování před režimem ve snaze rozhodnutí zvrátit.
Když má jedna čínská firma přístup k datům zhruba 150 milionů Američanů, není divu, že vrcholní představitelé jsou nervózní. Zvláště pokud ji považují za nástroj čínské propagandy a špionáže. O zákaz TikToku se pokusil již Donald Trump, ale svým typicky chaotickým způsobem, takže jeho příkazy zrušil soud. Nyní stejný zákaz zvažuje Bidenova administrativa, i když se k němu zatím nerozhoupala.
Samozřejmě zákaz obří sociální sítě je bez jakéhokoliv precedentu, a rozvážný a pomalý postup je tak pochopitelný. Bílý dům by byl nejraději, kdyby TikTok koupila americká firma. Má to však dva háčky. Cena TikToku se odhaduje na 59 miliard dolarů, což má po kapsách jen málokdo. Za druhé čínská vláda dává najevo, že prodej nedopustí.
Čímž se dostáváme zpět k nebohému panu Čcheovi. Když exekutiva otálí, iniciativu převzal Kongres. Během pětihodinového slyšení Čche spíše potvrdil, než vyvrátil, že TikTok je pod kontrolou čínské vlády. Odmítl se například stoprocentně zaručit, že sociální síť nebude využívána pro čínskou propagandu, pokud by vypukla válka o Tchaj-wan. Odmítl odsoudit pronásledování Ujgurů čínskou vládou. Sice odsoudil sledovací program vybraných amerických novinářů, který prováděla ByteDance, mateřská firma TikToku, ale prohlásil, že by to „nepopsal jako špionáž“. Na otázku, zda Čína má přístup k datům amerických uživatelů, odpověděl, že je to „komplexní téma“. Klíčové bylo jeho přiznání, že se zodpovídá šéfovi ByteDance.
A právě v tom je kámen úrazu. Obhájci TikToku tvrdí, že firma nedělá nic jiného než ostatní sociální sítě. Všechny sbírají data o svých uživatelích a následně s nimi obchodují. Důvod pro zdánlivou šikanu TikToku tak může být pouze jeden, rasismus. Tvrdí to například demokratický kongresman Jamaal Bowman. Je tu jeden zásadní rozdíl. U Facebooku nebo Twitteru není podezření, že jsou pod kontrolou čínské vlády.
Viceprezident ByteDance Čang Fu-pching je zároveň šéfem firemní komunistické buňky. Společnost spolupracuje s čínskou vládou na sledování občanů. Pak je tu skutečnost, že představitelé čínských firem mají tendenci mizet, pokud se znelíbí straně. Někdy se znovu objeví a tváří se, že se nic nestalo, někdy se ocitnou oficiálně před soudem a dostanou exemplární tresty, někdy už o nich není nikdy slyšet, jako například o poradci Miloše Zemana Jie Ťien-minga. To je dostatečný důvod k tomu, aby manažeři ByteDance poslouchali čínské komunisty.
Američané rozhodně nejsou jediní, kdo se obává vlivu TikToku. Na vládních a oficiálních telefonech zakázala instalaci TikToku například Kanada, Británie, Belgie, Austrálie, Dánsko a EU. K úplnému zákazu přikročila třeba Indie.
Zákaz TikToku by byl významnou eskalací ve studené válce mezi Čínou a USA, ale zřejmě ne poslední. Američané již několik let mluví o takzvaném decoupling čili odpojení se od závislosti na Pekingu. Pandemie covidu tuto potřebu jen zdůraznila, jelikož se ukázalo, že Čína kontroluje výrobu zdravotnického materiálu. Pokud se podaří vyhnat TikTok z USA, pozornost se může přesunout na další firmy, ve kterých mají Číňané významný podíl, či na odvětví, která de facto kontrolují.
Až na výjimky, jako je zmiňovaný Bowman, má zákaz TikToku širokou podporu v Kongresu. Pro Čínu to je velký problém. Nemůže totiž doufat ve změnu politiky spolu se změnou vládnoucí strany. USA se připravují na vleklý konflikt.
00:08
