Nové opatření EU zdraží hnojiva. Hrozí dražší potraviny, zemědělci se bouří

Nové nařízení z Bruselu, které je v platnosti teprve od ledna, může prodražit nákupy potravin. Proti tzv. uhlíkovému clu (CBAM) se zvedla vlna nevole napříč Evropou. A to kvůli jeho zásahu do cen hnojiv. Zatímco obhájci cla mluví o ekologii, analytici a zemědělci upozorňují na nárůst nákladů a žádají odklad mechanismu pro hnojiva. Podle různých odhadů mohou hnojiva zdražit až o čtvrtinu, což podle expertů může spustit dominový efekt u cen základních zemědělských komodit.

Téma se otevřelo na jednání v Bruselu, které si vyžádalo Rakousko. Dvanáct zemí zde vyzvalo k dočasnému vyjmutí hnojiv z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jenž je v plném rozsahu v platnosti teprve od letošního 1. ledna. Podle nich nový mechanismus dál zvyšuje ceny hnojiv, které už několik let rostou, a prohlubuje ekonomické potíže zemědělců.

„Evropští zemědělci dnes čelí nejen nízkým výkupním cenám, ale také rostoucím výrobním nákladům. Jejich hlavním tahounem jsou právě ceny hnojiv, které výrazně vzrostly už od roku 2020,“ uvedl na jednání zástupce rakouského ministerstva zemědělství Johannes Frankhauser. Rakouskou iniciativu podpořilo dalších jedenáct států.

Nový mechanismus má přitom chránit právě domácí producenty. Cílem je, aby dovážené zboží bylo vystaveno stejné ceně uhlíku jako domácí výroba a tím se vyrovnalo znevýhodnění evropských producentů, kteří musejí plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci mimo EU. Od hodnoty certifikátu si budou moci firmy odečíst cenu lokálních nástrojů na snižování emisí zaplacených v zemi původu.

Hnojiva přitom tvoří významnou část provozních nákladů zemědělských podniků a evropská výroba nepokrývá celou poptávku. Vysoký dovoz hnojiv potvrdil i agrární analytik Petr Havel. „Dováží se velká část a navíc z rizikových zemí, jako je Rusko či Bělorusko,“ potvrdil Havel. Odhady, o kolik CBAM ceny zvýší, se však výrazně liší. Skupina devíti států vedená Francií mluví až o 25 procentech, Rakousko odhaduje nárůst o 10 až 15 procent.

Komisař pro zemědělství Christophe Hansen připomněl, že Komise už v prosinci pravidla upravila ve prospěch farmářů a v lednu slíbila dočasně pozastavit některá běžná cla na složky hnojiv, aby se dopad CBAM zmírnil. Zároveň navrhla legislativní změnu, která by umožnila mechanismus v případě „vážných a nepředvídaných okolností“ dočasně pozastavit – jakousi nouzovou brzdu. Ta by mohla platit i zpětně.

Iniciativu podporují i čeští zemědělci. „V současném nastavení totiž může CBAM vést ke zdražení hnojiv na evropském trhu, což se už nyní promítá do výrobních nákladů zemědělců a naráží v kontrastu na nízké výkupní ceny hlavních zemědělských plodin, které se netvoří v Evropě, ale na globálních trzích. CBAM momentálně vede k dalšímu oslabení konkurenceschopnosti evropského, respektive českého zemědělství, které je již dnes zatíženo mimořádně rozsáhlou regulací, administrativními povinnostmi a náklady na plnění environmentálních závazků. Původním smyslem CBAM bylo „srovnat hřiště“ mezi evropskými a mimoevropskými výrobci hnojiv, kteří těží z levnějších energií a méně přísných klimatických pravidel. V praxi však hrozí, že mechanismus povede spíše ke zdražení vstupů pro zemědělce než k posílení domácí produkce. Evropa se přitom bez dovozu hnojiv zatím neobejde a její strategická závislost je dnešním geopoliticky nestabilním světě dlouho neřešeným rizikem,“ uvedl prezident agrární komory Jan Doležal pro Echo24 a dodal, že komora návrh na pozastavení podporuje.

PSALI JSME: EU rozjela uhlíkové clo. Zpoplatní emise i mimo její hranice

Agrární analytik Petr Havel uvedl, že očekávané vyšší ceny hnojiv se propíší i do cen potravin. Jakým způsobem však bude záležet na jednotlivých potravinách a jak do jejich výroby hnojiva vstupují.

"Růst cen hnojiv se samozřejmě projeví v růstu cen nebo v růstu nákladů u zemědělské produkce, kde se hnojiva používají, a to je skoro všude, takže růst cen zemědělských surovin se postupně projeví na růstu cen potravin. Čili samozřejmě, že vyšší cla tím pádem vyšší ceny, tím pádem vyšší náklady, se promítnou do cen potravin,“ uvedl Havel. Zároveň však upozornil, že ceny hnojiv se propisují u různých zemědělských komodit různě. Zatímco například obilí se do cen pečiva propisuje jen asi 10 procenty, mléko do cen mléčných výrobků mnohem více.

Vliv na cenu potravin podle něj bude mít i růst platů a dalších nákladů. Ceny potravin budou v budoucnu kvůli rostoucím nákladům a ekologickým požadavkům kontinuálně růst. Úkolem státu a dotací je zajistit, aby toto zdražování nebylo skokové. Letos jsou ale tlaky mírnější díky nižším cenám energií (zásah státu) a loňskému poklesu cen většiny zemědělských komodit v ČR, dodal Havel.