GALERIE: Se smažákem, pizzou, humrem i receptem na polévku. Politici se snaží přiblížit voličům skrze jídlo
POLITICI A JÍDLO
V době, kdy se sociální sítě stávají jedním z hlavních míst komunikace politiků s veřejností, podlehli veřejní činitelé podivnému trendu – fotí se s jídlem.
Fotky talířů, videa z přípravy večeře nebo komentáře u kávového šálku už nejsou jen záležitostí influencerů a food blogerů. Naopak – čím dál víc politiků si uvědomuje, že jídlo je univerzální téma, které dokáže prolomit bariéry a přinést voličům pocit blízkosti. Segedín si na například konci dubna dopřál na obchodní akademii v Satalicích i premiér Petr Fiala (ODS). Podle politologa z Jihočeské Univerzity Vladimíra Hanáčka může jídlo nepochybně může zaujmout lifestylově. „Ve smyslu: víme, co daný politik doma dělá ve volném čase. Je to ale zároveň taková trošku všeobecně rozšířená snaha ukazovat se v soukromí při banálních činnostech,“ uvedl.
Při jídle často mluví šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Na jeho sítích lze najít řadu videí, na kterých jí, často ve fast foodech, a přitom komunikuje jemu blízká témata. „Pokud někdo volí Petra Fialu proto, že podporuje Ukrajinu, tak proč by někdo nemohl volit Okamuru, protože podporuje Česko?“ ptá se a při tom jí zmrzlinu. „Klidně si říkejte, že jsem málo progresivní, ale jsem rád, že moje máma byla žena,“ říká Okamura a zakusuje se do masa s omáčkou.
Na smažený sýr s hranolky a tatarkou si o víkendu zašla komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. I ta s voliči sdílí některé momenty od talíře či piva. „A co vy? Také u vás byla čočka, nebo jste ji raději dali prezidentovi, za ten prázdný proslov?“ ptala se příznivců na Facebooku 1. ledna.
Co se týče digitálního sdílení jídla s příznivci, není pozadu ani lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Ten ukazuje, do jaké z restaurací si zašel, nebo co zrovna jedl na cestách. „Byli jste včera na pálení čarodějnic? A měli jste taky špekáček? To miluju. Držím dietu, tak jen kousek, ale byl skvělej,“ komentoval příspěvek, na kterém si opéká buřt a následně ho konzumuje na zemi v trávě. Na jídlo dokonce vzal i vítěze jeho soutěže o oběd s ním.
Babiš se několikrát objevil i v kuchyni, například když s poslankyní Monikou Obornou (ANO) smažil „bramborák Andreje Babiše“ podle receptu jeho maminky. Ten sdílel na oficiálním hnutí ANO. Babišova kolegyně Alena Schillerová s Obornou připravila polévku.
U plotny se objevil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Svým příznivcům ukázal, jak na Velikonoce peče chléb a podělil se s nimi i o recept. V dubnu si například v Brně dal pizzu. „Tak jsem byl v Brně a prý – na České mají nejlepší párky v rohlíku. Říkal jsem si, že to musím zkusit! Ale jeden pravý Brňák mi to hned vymluvil a místo toho mi doporučil místní legendární pizzu. Neodolal jsem a šel do ní. A víte co? Nelitoval jsem – fakt dobrá!“ napsal a požádal sledující, aby mu dali tipy, co dalšího by měl příště ochutnat.
Speciálním luxusním jídlem se pak pochlubil na sociálních sítích europoslanec Filip Turek, který několikrát sdílel svoji fotografii nad talíři s humry.
Politolog Hanáček si myslí, že pokud politik vaří něco zvláštního, co lidé běžně nevaří a prezentuje to jako svého druhu recept, může zaujmout například kuchaře. Nevyplývá z toho však, že by tak od nich získával politickou podporu. „Nejvěrohodnější je dělat takovou činnost v osobním kontaktu, tj. např. když politik přijede na nějakou akci čepovat pivo nebo péct klobásy. Pokud u toho není oblečen jako když si na chvilku odskočil z jednacího sálu Sněmovny, může působit věrohodně a lidé můžou mít dojem, že se jim tak přiblížil a zlidštil,“ vysvětlil a dodal, že na sociálních sítích bude ale i při masovém dosahu taková prezentace působit křečovitě, pokud se mu od dalších účastníků dané akce nedostane podpory a pozitivních komentářů.
Čeští politici nejsou jediní, kteří se nechají vyfotit u jídla. Boris Johnson, bývalý britský premiér, který byl několikrát zachycen při tradičním britském jídle nebo v hospodě s pintou piva. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který rád zdůrazňuje francouzskou kuchyni, se často objevuje na snímcích z návštěv restaurací nebo ochutnávek vín. Přestože fotografie existují, sami je většinou přímo nesdílí na svých sociálních sítích, na rozdíl od některých českých politiků, kteří jídlo využívají jako součást své online komunikace.