Svět se odvrací od „Made in Germany“. Německá ekonomika padne potřetí za sebou, říká zdrcující vize

Německá ekonomika je v hluboké krizi. Její hrubý domácí produkt se letos pravděpodobně sníží o 0,1 procenta. Bylo by to poprvé od znovusjednocení země v roce 1990, kdy by ekonomika klesla třetím rokem za sebou. Uvedl to dnes prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger. Zároveň varoval před cly, kterými vyhrožuje americký prezident Donald Trump, s tím, že by mohly německou ekonomiku srazit ještě více.

Ekonomika eurozóny má přitom letos vzrůst o 1,1 procenta a globální ekonomika o 3,2 procenta. To naznačuje, že Německo bude jednou z ekonomicky zaostávajících zemí eurozóny, dodal BDI.

"Situace je velmi vážná: zejména růst v průmyslu utrpěl strukturální zlom," uvedl Leibinger.

Neblahých makroekonomických dat německé ekonomiky si ve své analýze všímá i prestižní list Wall Street Journal, z něhož cituje deník Bild: „Země s 83 miliony obyvatel vyrostla se svými auty, roboty, vlaky a továrními stroji ve třetí největší ekonomiku světa. Nyní se svět odvrací od ‚Made in Germany‘,". Jak ale list dodává, Německo nemá žádný "plán B“.

Rostoucí konkurence ze zahraničí, vysoké náklady na energie, stále zvýšené úrokové sazby a nejisté hospodářské vyhlídky se podepsaly na německé ekonomice, která loni klesla druhým rokem za sebou. Neshody ohledně způsobu oživení přispěly k pádu vládní koalice. Neutěšená hospodářská situace se odrazila i v automobilovém průmyslu, kde Volkswagen přistoupil k razantním škrtům nákladů, aby si udržel svoji pozici.

Podle Leibingera je hospodářská krize více než jen důsledkem pandemie a ruské invaze na Ukrajinu. Problémy jsou domácího původu a jsou důsledkem strukturální slabosti od roku 2018, kterou podle něj vlády nedokázaly řešit.

"Veřejné investice do moderní infrastruktury, do transformace a odolnosti naší ekonomiky jsou naléhavě nutné," řekl Leibinger a vyzval také ke snížení byrokracie a cen energií a vytvoření jasné strategie pro posílení německého inovačního a výzkumného prostředí.

List WSJ v této souvislosti připomíná, že němečtí výrobci v kovoprůmyslu a elektrotechnickém průmyslu varují, že v příštích pěti letech budou muset propustit až 300 000 pracovníků.

Tíží je i mimořádně vysoké náklady na energii. Navíc, jak připomíná WSJ, Němci patří ke světové špičce, pokud jde o daňové zatížení: zhruba polovinu svých příjmů musí odevzdávat státu. Od roku 2021 navíc odteklo z Německa 300 miliard eur investičního kapitálu, německé korporace neinvestují do odvážných technologií budoucnosti, ale spíše šetří.

"Mezitím Amerika ani neuvažuje o tom, že by přispěchala na pomoc. Naopak. (prezident) Trump hrozí, že represivními cly obrátí globální obchod naruby," připomíná WSJ.

Šéf německých průmyslníků Leibinger také varuje před cly, kterými Trump vyhrožuje. Podle něj by v případě zavedení cel mohla německá ekonomika, která se orientuje na vývoz, v letošním roce klesnout až o téměř 0,5 procenta.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky a nejdůležitějším vývozním trhem, směřuje tam zhruba 30 procent českého zboží. V Německu se budou 23. února konat předčasné parlamentní volby. Jak oživit slábnoucí růst největší evropské ekonomiky, to je teď jedním z hlavních témat volební kampaně.