Skutečné výdaje OSVČ jsou výrazně nižší než výdajové paušály, ukázala studie
ŽIVNOSTNÍCI V ČR
Skutečné výdaje živnostníků jsou výrazně nižší než výdajové paušály, které uplatňují. Největší rozdíl je u takzvaných kancelářských profesí s vysokými příjmy a nízkými náklady, tedy třeba v IT. Je více než čtyřnásobný. Danění živnostníků je také výrazně výhodnější než u zaměstnanců v podobné pozici. U jednotlivých OSVČ se pak liší i podle druhu podnikání. Vyplývá to z nové studie o rovnějším danění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) expertů agentury PAQ Research a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).
Podle nich daňové zvýhodňování OSVČ vede mimo jiné ke švarcsystému. Doporučují reformu. Podle jejich návrhu by státu přinesla asi 25 miliard korun ročně.
Daňové zvýhodnění mělo v 90. letech podpořit podnikání. Podle autorů ale teď křiví pracovní trh a popírá princip daňové neutrality. Česko má jeden z nejvyšších podílů živnostníků na pracovní síle mezi průmyslovými státy. S živností jako hlavní činností je to 13 procent, s připočtením vedlejších činností pak 22 procent.
"Reálně ze zvýhodnění dnes těží primárně vysokopříjmové OSVČ v kancelářských profesích. Část z nich navíc pracuje formou švarcsystému - formálně jako OSVČ, de facto jako zaměstnanci," uvádí studie. Podle ní na švarcsystém pracuje 100.000 až 175.000 lidí s hlavní činností.
Uplatněním výdajových paušálů si OSVČ snižují základ pro výpočet daně z příjmu a odvodů. Podle autorů je nastavení příliš štědré. Loňský reprezentativní průzkum mezi 1400 živnostníky ukázal, že výdaje kancelářských živností s výdajovým paušálem 60 procent činí ve skutečnosti 16 procent. U řemeslníků a zemědělců jsou paušální výdaje na 80 procentech, reportované na 50 procentech. U dalších živností s paušálem 60 procent jsou skutečné výdaje 39 procent. Jiné podnikání s paušálem 40 procent má výdaje 21 procent.
Paušální daň - jednotnou platbu daně a pojistného - využívá přes 100.000 OSVČ. Podle studie je při vysokých tržbách a nízkých nákladech daňový paušál ještě výhodnější než výdajový. Z analýzy daňových přiznání vyplývá, že u pětiny nejvýše příjmových živnostníků činí sazba u kancelářských profesí 15 procent a u jiných profesí 22 procent. Zatížení nízkopříjmových živnostníků se naopak může blížit zatížení zaměstnanců, a to kvůli minimům pojistného.
Zatímco živnostníci v hlavní činnosti mají v průměru daňovou sazbu 22 procent, zaměstnanci 39 procent. Ze skutečného zisku kancelářská OSVČ zaplatí 11 procent, zaměstnanec z nákladu práce 42 procent. Rozdíl je nejvyšší z okolních zemí.
Podle autorů by k férovějšímu a efektivnějšímu daňovému systému přispělo realističtější nastavení výdajových paušálů, omezení paušální daně i změny ve vyměřovacích základech. Zmírnila by se regrese mezi jednotlivými OSVČ, zmenšil rozdíl ve zdanění živnostníků a zaměstnanců a omezil švarcsystém. Stát by tak na pojistném mohl vybrat navíc zhruba 25 miliard korun ročně, uvedl autorský tým. Zdůraznil, že reforma není trestem pro živnostníky, ale krokem k narovnání pravidel pro různé typy práce.
