Soukromníci burcují kvůli poplatkům za ČT a rozhlas. Pište poslancům, ve sněmovně se hromadí změny

Stále neutuchá debata týkající se novelizace mediálního zákona, která počítá se zvýšením poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Legislativa vyvolává znepokojení nejen mezi občany, ale i mezi provozovateli soukromých médií. Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by nově měla každá domácnost či firma, která vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Soukromá rádia teď spustila kampaň nazvanou „Dopis poslanci“, jejímž cílem je vyburcovat veřejnost k vyjádření nesouhlasu s navrhovanými změnami.

Kampaň se opírá o nově vytvořený web, prostřednictvím kterého mohou občané odesílat poslancům a senátorům předem připravené e-maily s protesty proti novele. Do této iniciativy se zapojila široká škála rozhlasových stanic včetně známých rádií jako Evropa 2, Frekvence 1, Rádio Bonton, Kiss Radio, Rádio Beat, Country Rádio, Rádio Impuls, Rádio Blaník, Hitrádia, Fajn rádio a Rock Rádio.

„Bohužel, vláda místo zákona, který by posiloval nezávislost a transparentnost Českého rozhlasu, předkládá návrh, který Český rozhlas pouze zdražuje a přenáší toto břemeno na občany a firmy,“ uvedla asociace provozovatelů soukromých vysílačů (APSV). Rádia dodávají, že „většina našich návrhů byla ignorována, a proto jsme nuceni požádat veřejnost, aby prostřednictvím této kampaně vyjádřila svůj nesouhlas.“

V dopisech se zmiňují hlavní argumenty proti navýšení poplatků, jako je nepřiměřené zatížení domácností, nedostatek transparentnosti v hospodaření veřejnoprávních médií a zastaralá definice veřejné služby.

„Jako váš potenciální volič vás žádám, abyste nehlasoval pro návrh zákona, který navyšuje rozhlasové poplatky Českému rozhlasu,“ stojí v dopise, který mohou občané odeslat poslancům a senátorům. Mezi dalšími argumenty je zmíněna také potřeba nezávislé finanční kontroly nad výdaji Českého rozhlasu a Českou televizí, která podle kritiků dosud neproběhla.

„Výzkumy jasně ukazují, že navýšení plateb za Český rozhlas nemá u většiny občanů České republiky podporu,“ upozorňují autoři dopisu. „Vláda tak tímto postupem veřejnoprávním médiím nepomáhá, ale naopak jim škodí,“ doplňují.

Proti jsou soukromá rádia i další

Podstatou návrhu je zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o 10 korun na 55 korun měsíčně. Novela rovněž zavádí mechanismus automatické valorizace těchto poplatků jednou za tři roky na základě míry inflace. Zatímco tato opatření mají pomoci veřejnoprávním médiím pokrýt rostoucí provozní náklady, pro mnohé občany a podnikatele představují nespravedlivou finanční zátěž.

Nejkontroverznější částí novely je rozšíření okruhu poplatníků. Nově by poplatky měli platit všechny domácnosti a firmy nad 25 zaměstnanců, které vlastní byť je jedno zařízení schopné přijímat televizní či rozhlasové vysílání přes internet – včetně chytrých telefonů, tabletů a počítačů. Vláda očekává, že tento krok přinese Českému rozhlasu a televizi přibližně 600 tisíc nových poplatníků. Soukromá rádia a zástupci podnikatelského sektoru však tento návrh ostře kritizují. Asociace provozovatelů soukromého vysílání návrh označuje za „skrytou daň“, která nespravedlivě zatíží především firmy.

„Pro firmy by tento návrh znamenal dramatické zvýšení nákladů – až o stovky procent,“ uvádí asociace. Kritika se soustředí zejména na to, že podniky budou muset platit poplatky i za zařízení, která nejsou využívána k příjmu vysílání. Například mnoho firem má přísné interní předpisy zakazující zaměstnancům sledovat televizi nebo poslouchat rádio v pracovní době, přesto by byla povinna platit poplatky i za zařízení, která k tomu nejsou určena.

Poslanecké návrhy: Spor o podobu zákona

Ve sněmovně nyní probíhá druhé čtení novely, při kterém mohou poslanci předkládat individuální pozměňovací návrhy. Navržených už je celá řada, především z pera poslance ANO Ondřeje Babky, který za hnutí předložil většinu změn zmiňovaných i rádii.

Jde o rušení povinnosti platit poplatky za chytrá zařízení a také na zachování původní výše poplatků. „Tato navrhovaná úprava představuje finanční zátěž přenesenou na v zásadě jakoukoliv osobu, která je vlastníkem jakéhokoliv technického zařízení (mobilního telefonu, osobního počítače), bez ohledu na to, zda tato osoba využívá k televiznímu či rozhlasovému vysílání,“ uvedl Babka.

Další návrhy zvažované v parlamentu se týkají zejména úprav mechanismu valorizace poplatků a podmínek, za kterých by firmy musely platit vyšší částky v závislosti na počtu zaměstnanců. Opozice se přitom zaměřuje zejména na zrušení kontroverzních ustanovení, jako je například automatické navyšování poplatků na základě inflace. Zrušit chce také sporné pasáže o kontrole osobních dat firem a o poslání bojovat s dezinformacemi. To nakonec chtějí napravit i koaliční poslanci, psali jsme o tom zde nebo zde.

Vláda: Nezbytnost financování veřejnoprávních médií

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) varoval, že bez změny se Český rozhlas a Česká televize dostanou do finančních problémů, které mohou ohrozit jejich schopnost poskytovat kvalitní a nezávislé zpravodajství. „Veřejnoprávní média plní klíčovou roli v poskytování nezávislých a ověřených informací. Navýšení poplatků je nutné, abychom zajistili jejich další fungování a nezávislost na komerčních tlacích,“ uvedl Baxa při projednávání návrhu ve sněmovně. Baxa zároveň připomněl, že poplatky nebyly upravovány od roku 2008.

Na druhé straně opozice a část veřejnosti volá po alternativním způsobu financování veřejnoprávních médií. Někteří opoziční poslanci navrhují, aby byla veřejnoprávní média financována přímo ze státního rozpočtu, což by podle nich zajistilo větší transparentnost a odpovědnost při nakládání s veřejnými prostředky.