Tábory pro migranty ze člunů zřídí Itálie v Albánii. „Italské Guantanámo,“ zuří opozice

Itálie se dohodla s Albánií na zřízení uprchlických center v této balkánské zemi. Řím do nich chce posílat část migrantů, kteří nelegálně připlují po moři do Itálie. Projekt po jednání v Římě nastínili italská premiérka Giorgia Meloniová a předseda albánské vlády Edi Rama. Tábory by měly začít fungovat na jaře příštího roku, uvedly agentury ANSA a Reuters. Italská opozice dohodu tvrdě kritizuje.

V první fázi by měla mít centra kapacitu asi 3000 lidí. Italská vláda podle Meloniové doufá, že by centry mohlo ročně projít až 36 000 migrantů. Střediska budou dočasná a žadatelé o azyl v nich budou jen po dobu vyřízení své žádosti, uvedla agentura AP. Převáženi do nich nebudou nezletilí, těhotné ženy a další zranitelné skupiny, uvedla italská premiérka.

"Považuji to za skutečně evropskou dohodu a chci říci, že ukazuje, že je možné spolupracovat na řízení migračních toků," řekla Meloniová. Politička dříve navrhovala Evropské unii zřízení takových center v severní Africe, žádná z tamních zemí ale s plánem nesouhlasila. Evropská komise nechtěla úmluvu komentovat a uvedla, že čeká na detaily, píše italský tisk.

Levicová a liberální opozice dohodu s Albánií vesměs odmítá. "Zdá se mi, že (dohoda) otevřeně porušuje ustanovení unijního práva," řekla v úterý ráno šéfka největšího opozičního uskupení, Demokratické strany, Elly Schleinová. Podle ní však opozice čeká na další detaily ohledně dohody. Podle šéfa strany Zelených Angela Bonelliho rovněž není pochyb, že dohoda porušuje unijní právní předpisy. Poslanec za liberální stranu +Europa Riccardo Magi se domnívá, že v Albánii vznikne "italské Guantánamo". Poukázal tak na americkou základnu na Kubě, kde USA věznily údajné teroristy po útoku z 11. září 2001, podle nevládních organizací v rozporu s právními zásadami.

Albánský premiér Rama v italštině řekl, že cítí povinnost pomoci Římu kvůli zvláštnímu vztahu mezi oběma zeměmi, spojenými mimo jiné geografickou blízkostí a společnou historií. "Podat pomocnou ruku v tomto případě znamená pomoci zvládnout situaci, o které všichni vědí, že je pro Itálii obtížná," dodal Rama.

Podle deníku La Stampa se však Evropská komise během pravidelného mítinku v pondělí, který se uskutečnil před oznámením úmluvy, vymezila vůči dohodám, které se podobají té uzavřené mezi Británií a Rwandou. Během mítinku bylo podle deníku zdůrazněno, že migranti mají podat žádost o azyl na území členské země EU.

Podle Říma by však dohoda měla splňovat i tento požadavek. Dva tábory, které mají v Albánii vzniknout, totiž mají být pod italskou jurisdikcí, což je významný rozdíl oproti dohodě mezi Británií a africkou zemí. To však podle deníku Corriere della Sera otevírá další otázky ohledně fungování středisek, která mají vzniknout ve dvou albánských přístavech. Není jasné, zda žadatelé o azyl budou mít volnost pohybu a kdo, zda italská či albánská policie, bude dohlížet na pořádek v táborech. Rovněž zůstává nejasné, co se bude dít v případě zamítnutí žádosti o azyl.

K italským břehům už letos připlulo 145 000 migrantů, loni to za stejné období bylo asi 88 000. Většina letos příchozích pochází z Guineje, Pobřeží slonoviny a Tuniska. Itálie už v rámci boje proti nelegální migraci zpřísnila tresty pro převaděče a zvýšila počet italských detenčních center, v nichž migranti žijí do případného vyhoštění, uvedla agentura Reuters.

Podobný plán jako dnes představila Itálie má i Británie, která chtěla žadatele o azyl posílat do Rwandy. Zatím se však žádný deportační let kvůli soudním sporům neuskutečnil.