V Kanadě chystají orwellovský zákon. Umožnil by ‚předběžné domácí vězení‘

KANADSKÝ ZÁKON

V Kanadě chystají orwellovský zákon. Umožnil by ‚předběžné domácí vězení‘
Protesty za svobodu slova se v Kanadě pořádaly už v minulých letech. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

V Kanadě připravuje vláda Justina Trudeaua revoluční změny na poli internetu. V době, kdy s regulacemi v internetovém prostředí nedávno přišla EU, plánují v Kanadě potírat řadu negativních aspektů internetu drakonickými testy. Zákon plánuje zpřísnění trestů především u dětské šikany, pornografie, ale i u zločinů z nenávisti. Za ty by nově hrozilo i doživotí. Zákon má však nově umožnit nařídit domácí vězení lidem, u kterých je důvodná obava, že mohou takový čin spáchat. Proti zákonu se ohradila například spisovatelka Margaret Atwoodová, která návrh zákona označila za orwellovský.

Zákon O ublížení na internetu (Online Harms Bill) je nyní v kanadském parlamentu pod číslem C-63. Má za cíl zpřísnit a lépe policii umožnit vyšetřování zločinů, které se páchají především na internetu. Kanadská vláda mluví především o kyberšikaně, pornu ze msty, o terorismu, zločinech z nenávisti a obsahu, který sexualizuje oběti sexuálních útoků.

Podle zákona mají vzniknout dva nové úřady. Kancelář digitální bezpečnosti má internetovým firmám a sociálním sítím poskytnout nástroje k monitorování obsahu a pomoci s vytváření kodexu chování uživatelů. Komise pro digitální bezpečnost následně má dohlížet nad dodržováním zavedených pravidel. Komise by podle zákona měla mít pravomoc vyšetřovat stížnosti na porušení pravidel a měla by mít pravomoc předvolávat k výslechům.

Zároveň norma podstatně zvyšuje trestní sazby u výše uvedených trestných činů. Nově by za zločin z nenávisti, u nějž byla dosud nejvyšší sazba 5 let odnětí svobody, mohl vést až k doživotnímu trestu.

Řada významných Kanaďanů, mezi nimi například Margaret Atwoodová, upozorňuje na jednu podstatnou a drastickou změnu v kanadském trestním právu, kterou s sebou zákon přináší. Podle sekce 810.012 může člověk s vědomím regionálního ministra spravedlnosti soudu oznámit informace, u kterých je důvodné podezření, že by mohly vést ke genocidě nebo zločinům z nenávisti. Soudce takovému obžalovanému může nařídit domácí vězení či nošení monitorovacího náramku. V případě, že obžalovaný opatření odmítne nebo se mu bude vyhýbat, může ho soudce poslat až na 12 měsíců do vězení.

Atwoodová tuto pasáž přirovnala k Lettre de cachet (zapečetěné listy), tedy neveřejným dekretům francouzských králů, které využívali i k uvěznění oponentů bez řádného soudu. „Možnosti mstivých obvinění ve spojení s kriminalizací myšlení, jsou tak lákavé,“ uvedla autorka dystopického Příběhu služebnice.

Před dopady navrhovaného zákona varovala i bývalá předsedkyně kanadského nejvyššího soudu Beverley McLachlin. Sice vítá zákon, který reaguje na vývoj nových médií, ale předpokládá, že pasáže o vyšších až doživotních trestech budou napadeny u kanadských soudů.

K zákonu se vyjádřil i známý kanadský psycholog Jordan Peterson. „Pokud si i matka progresivního feminismu v Kanadě (Margaret Atwoodová poz. red), myslí, že zákon C-63 je nebezpečný, možná bychom se i my ostatní mohli dvakrát zamyslet,“ uvedl Peterson na sociální síti X. K zákonu také uvedl, že zvlášť po covidových nařízeních by se Kanada měla zamyslet, zda léčba zločinů z nenávisti není horší než samotná nemoc.

Kanadský ministr spravedlnosti Arif Virani zákon hájí. Uvedl, že nové možnosti soudců už kanadské právo zná například z případů domácího násilí a že zákon obsahuje pojistky, jako je například souhlas provinciálních ministrů spravedlnosti.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články