Česká vláda zběsile přiživuje solární boom

KOMENTÁŘ

Česká vláda zběsile přiživuje solární boom
Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Každým dnem se posouvají hranice myslitelného. Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Nový agilní ministr Petr Hladík (Spolu) předkládá příslušnou novelu do vlády už v příštích týdnech. Říkají tomu agrovoltaika a jako by tím chtěli zastrašit obyvatelstvo, aby se při vědomí své odborné nedostatečnosti neptalo, co to zase je.

Prý byla příroda nad ovocnými sady, vinicemi a chmelnicemi příliš intenzivní. Když teď nad nimi bude viset „částečně propustná“ fotovoltaika, tak tento filtr přírody chmelu, ovoci a vínu vlastně prospěje. Bude míň slunce (v našich zeměpisných šířkách nesnesitelně prudkého), bude to ochrana proti silnému (zřejmě oceánskému) větru a proti prudkým dešťům či kroupám. Prý to chtějí sami pěstitelé. Ale pěstitelé, z nichž EU vypěstovala učebnicové dobyvatele renty, hlavně tuší další dotaci. Smyslem Hladíkovy novely je nezrušit, ale doplnit jednu dotaci druhou dotací.

 

Dosud s sebou instalace solárních panelů na zemědělské půdě nesla vyškrtnutí pozemku ze zemědělského půdního fondu a tím i zánik práva na zemědělské dotace. Ty Hladíkovým přičiněním zůstanou zachovány a fotovoltaika přinese investiční dotaci (většinou kolem 50 procent pořizovací ceny za panely a baterii) plus jistotu přednostního odběru přebytku vlastní elektřiny do sítě.

Panely nad vinicemi a sady jsou jenom posledním a nejkřiklavějším projevem druhé solární vlny, která v České republice s podporou Fialovy vlády probíhá od loňska. Po první, bursíkovské vlně z let 2009–2010 zůstaly stovky miliard korun vyhozených z okna a 2,4 gigawattu instalovaného výkonu. Teď sice nemravně vysoké výkupní ceny naštěstí už nejsou, zato instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů vzniká několikanásobně víc – a to představuje ohromné riziko.

Vinou podpory státu a současně umělého zdražování elektřiny z jiných zdrojů bylo v druhé vlně jenom do prosince 2022 podepsáno smluv celkově za 15 gigawattů instalovaného výkonu. Kdyby se těchto 15 GW skutečně připojilo do sítě, bude Fialova vlna dohromady s Bursíkovou atakovat práh, po němž české přenosové soustavě v jejím dnešním rozsahu možná hrozí kolaps. Možná ne, ale chce někdo provádět takový průzkum bojem?

Jako kdyby to nestačilo, přicházejí zatím nepotvrzené zprávy, že jen za leden a únor letošního roku přibylo žádostí na dalších 9,5 GW, několik GW z těch skoro deseti už se mezitím asi také překlopilo do podepsaných smluv s distributory. (Ti si většinou z dobrého důvodu ve smlouvě vymiňují, že žadatele připojí, teprve až toho budou fyzicky schopni. Za jak dlouhou se nepřipojení žadatelé budou dožadovat odškodnění za ušlý zisk?)

Kvůli nedostatečnosti distribuční sítě a přenosové soustavy mohou ta čísla instalovaného výkonu OZE být zčásti fiktivní, ovšem i tak zůstávají v naprosto fantastickém řádu. Při současné spotřebě České republiky ta čísla znamenají, že i kdyby se připojila jen polovina výkonu z dosud podepsaných smluv, pokryjí obnovitelné zdroje během obzvlášť vydařených letních dní veškerou spotřebu elektřiny v republice, takže uhelné, jaderné, plynové elektrárny se v tu chvíli mohou jít vypnout. A ve stejnou chvíli k nám a všude jinam bude své zelené přebytky umisťovat Německo.

Celé to má dokonale maoistickou příchuť. Jako chtěl mít Mao v každé vesnici vysoké pece na výrobu oceli, bude mít Hladík panely nad moravskými vinicemi.

×

Podobné články