„Veřejné finance se stabilizují po covidu a válce na Ukrajině.“ Schodek státního rozpočtu dosáhl 105 miliard

VEŘEJNÝ DEFICIT

„Veřejné finance se stabilizují po covidu a válce na Ukrajině.“ Schodek státního rozpočtu dosáhl 105 miliardAKTUALIZOVÁNO
Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 105 miliard korun, proti únoru se prohloubil o 2,5 miliardy korun. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Sdílet:

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 105 miliard korun, proti únoru se prohloubil o 2,5 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to třetí nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 166,2 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se na výsledku rozpočtu projevuje ukončení mimořádné pomoci lidem a firmám s cenami energií a oživení spotřeby domácností.

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí dosáhly 449 miliard korun, proti roku 2023 se zvýšily o 11,6 procenta. Pozitivně se projevila první letošní záloha daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax), která byla 13 miliard korun. Výdaje meziročně klesly o 2,6 procenta na 554 miliard korun.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Deficit veřejných financí stoupl na 3,3 % HDP

Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy Kč, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce podle něj mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta. "Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině.

Zveřejněné údaje ČSÚ jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

Největší podíl na uvedeném deficitu podle statistiků opět připadal na ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 305 miliardy Kč. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 70,3 miliardy Kč, zatímco fondy sociálního zabezpečení byly v deficitu pět miliard Kč.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že stabilizaci českých veřejných financí potvrzují i světové ratingové agentury. "Česko má stále nejlepší souhrnný rating ze zemí bývalého východního bloku, předčí dokonce i méně zadlužené Estonsko. Světově významné ratingové agentury nyní vesměs udávají výhled českých veřejných financí jako stabilní; od negativního výhledu, k němuž se některé z nich uchýlily kvůli hrozící energetické krizi roku 2022, v uplynulých měsících postupně upustily," uvedl.

Ekonom doplnil, že se jedná o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje. "Konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty," domnívá se Kovanda.

Příjmy vládních institucí meziročně stouply o deset procent, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 281,8 miliardy Kč. Nejvíce rostly příjmy z daní z příjmu a ze sociálních příspěvků. Výdaje vládních institucí se zvýšily o 10,1 procenta, tedy o 306,2 miliardy Kč. Největší nárůst byl u vyplacených sociálních dávek, dotací a náhrad zaměstnancům.

Celkový vládní dluh na konci roku 2023 dosáhl 3,228 bilionu Kč. Převážnou část tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,2 miliardy, naopak o 124,4 miliardy se snížil objem přijatých půjček.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články