Nevratné dopady naší rekordní inflace: ceny už na původní úroveň neklesnou

Inflace ve svém poklesu zatím předčila očekávání. V prosinci dosahovala hodnoty pod sedm procent, která však byla stále zkreslena vládním energetickým tarifem. Reálně proto dosahovala „jen“ 4,2 procenta. Letošní rok přinese další zlepšování a snad i návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Roky s jednou z nejvyšších inflací v Evropě ale udělaly své s úspory českých domácností, a tedy s jejich kupní sílou. Výsledkem takové inflace navíc bude zvýšená cenová hladina, která už se na svou dřívější úroveň nevrátí.

V prosinci meziroční inflace klesla více, než očekával trh, a dosáhla úrovně 6,9 procenta. Za celý loňský rok dosahovala průměrně 10,7 procenta. Letos už by podle odhadů analytiků mohla celoročně dosahovat hodnoty mezi 2,6 procenta a 3,5 procenta. Rozhodující budou údaje z ledna, kdy se obvykle mění většina ceníků.

„Jak tvrdé byly poslední roky pro české firmy a domácnosti z hlediska inflace, je vidět nejlépe na tom, že druhá nejvyšší celoroční inflace byla v roce 2022 s 15,1 procenta. Vyšší byla již jen v době turbulentní ekonomické porevoluční transformace a zavádění DPH v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 procenta,“ uvedl Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore Czech Republic.

O tom, že velkou roli ještě sehraje aktuální úprava ceníků, mluví hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek. „Otazníkem stále zůstává rozsah letošního lednového přeceňování, které ukáže, nakolik se změnila či nezměnila inflační očekávání. Téměř jisté ovšem je, že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a reálná životní úroveň se opět začne zvyšovat. Nicméně ztráty, která inflace v posledních dvou letech způsobila, jsou značné,“ tvrdí.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by měla letoškem „inflační epizoda“ skončit. „Přesto jejím výsledkem bude výrazně vyšší cenová hladina, která se již nevrátí na původní úroveň. Těžkou ránu navíc obdržely úspory českých střadatelů, které ztratily část své kupní síly,“ upozorňuje. Propad reálných mezd, a tedy i chudnutí obyvatel u nás bylo nejvyšší mezi zeměmi OECD. Nyní se už reálné mzdy konečně opět začaly zvedat. Nominálně mzdy porostou letos o zhruba 6,5 procenta, a pokud inflace bude kolem tří procent, znamená to reálný nárůst mezd o 3,6 procenta.

Právě růst reálných mezd by měl mít příznivý vliv na důvěru spotřebitelů v ekonomiku. Lidé na propad úrovně, kdy reálné mzdy dva roky po sobě stále klesaly, reagovali velkým omezením spotřeby a odkládáním větších nákupů a investic. Podle odhadů některých ekonomů bude dorovnání životní úrovně zaměstnanců a jejich spotřeby trvat možná až tři roky.

„Moc bych nevěřil na rozpouštění vysokých úspor domácností, které jsou z pohledu národních účtů opravdu nadprůměrné. Tyto úspory totiž nejsou plošné a dotýkají se spíše menší části tuzemských domácností, které je dál drží, případně investují do finančních instrumentů s cílem zhodnocení. Do spotřeby či reálných investic z nich půjde menšina,“ řekl deníku Echo24 ekonom banky Creditas Petr Dufek.

U ostře sledovaných potravin, kde se růst cen projevil velmi markantně, bylo meziročně velké zlevnění patrné například u polotučného mléka, kdy šlo o 28,3 procenta, u sýrů a tvarohů o 5,4 procenta či u vajec o 30,3 procenta. I meziměsíčně ale ceny v prosinci poměrně výrazně klesly. Právě u potravin však hraje velkou roli i to, jaká jsou inflační očekávání lidí a jaké ceny jsou ochotni tolerovat a výrobky koupit.

Klíčová nyní bude inflační statistika za leden. „Vzhledem ke zlevňování nákladů firem a nadále slabé poptávce lze čekat, že tlak na růst cen bude spíše umírněný. I s přihlédnutím ke zdražení energií vlivem vládního konsolidačního balíčku předpokládám, že lednová inflace dosáhne přibližně tří procent a dokonce nelze vyloučit ani hodnotu mírně nižší. Pro Českou národní banku se jedná o potvrzení toho, že její rozhodnutí o zahájení procesu snižování tuzemských sazeb nebylo unáhlené a je možné – ba dokonce žádoucí – v něm pokračovat,“ domnívá se hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Centrální banka po dvou letech snížila základní úrokovou sazbu ze sedmi procent o čtvrt procentního bodu. „Na únorovém zasedání tak čekáme pokles základní sazby o minimálně 0,25 procentního bodu, nebyli bychom ovšem zaskočeni ani ráznějším krokem, například o 0,50 procentního bodu. Následně se dozvíme ostře sledovanou lednovou inflaci a pokud ta nepřekvapí směrem nahoru, budou sazby klesat dále svižným tempem, přičemž koncem roku by mohly být v okolí čtyř procent,“ myslí si Hradil.