Jak zabránit nechtěnému incestu. Přísnou regulaci dárcovství spermií podporuje i Česko
REGULACE DÁRCOVSTVÍ
V souvislosti s klesající porodností v Evropě stoupá paradoxně riziko incestu. Stoupají totiž počty umělých oplodnění a darování jak spermií, tak vajíček. Rekordní čísla darování od jednoho člověka pak vedou k „oplodňovacím rekordmanům“. Zatímco velká část evropských zemí má nastaveny limity darování, přeshraniční obchod s gametami regulován není. A státy jako Švédsko a Belgie, kde vypuklo několik skandálů s množstvím darovaných spermií od jednoho dárce, nyní chtějí limity řešit na evropské úrovni. Tyto snahy podporuje i Česko.
Do popředí se v minulých měsících dostal především případ z Nizozemska, kde se sama vláda omluvila za nedostatečnou regulaci reprodukčních klinik a kde například největšímu dárci spermatu, který je otcem několika stovek dětí, soudy zakázaly další darování.
Švédský deník Dagens Nyheter pak v roce 2023 odhalil, že řada švédských klinik dodržovala například vlastní limity na 25 darování od jednoho dárce, avšak spermie nad tuto hranici přeprodávaly do zahraničí. Jsou tak známy případy, kdy se jeden dárce stal otcem i 50 dětí. V současnosti ve Švédsku existuje limit darování šesti rodinám a početí dvanácti dětí od jednoho dárce. Řada zemí omezuje darování na deset rodin od jednoho dárce.
V řadě zemí pak začínají také omezovat anonymní dárcovství. Například v Belgii o nepřípustnosti anonymního dárcovství s ohledem na právo znát své rodiče rozhodl belgický ústavní soud minulý rok. Deník Echo24 o situaci s anonymním dárcovství informoval v minulosti.
V souvislosti s tím v březnu tohoto roku řada odborníků na etiku v medicíně z Dánska, Finska, Švédska a Norska podepsala výzvu k omezení dárcovství a zavedení celoevropských limitů. „Nechceme aby genetičtí nevlastní sourozenci zakládali rodiny,“ uvedla Carolina Östgrenová ze švédské Národní rady pro medicínskou etiku serveru Politico.
A lékaři se nyní dočkali odpovědi na svou výzvu. Švédsko společně s Belgií přišlo s návrhem na celoevropský tvrdý limit počtu darovaných gamet. Belgie navíc požaduje zřízení celoevropského registru dárců. Tímto tématem se tento týden zabývali zástupci evropských ministerstev zdravotnictví na Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele při Radě EU.
„Je nepřijatelné, aby děti nebo rodiče museli prostřednictvím genetických testů zjistit, že mohou mít 70 nebo více nevlastních sourozenců po celé Evropě nebo dokonce po celém světě. To je neetické a představuje to rizikový faktor,“ uvedl pro Euronews belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke.
Šéfka Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Sandra Gallinaová, která je nejvyšší evropskou představitelkou v oblasti zdraví, uvedla, že si je problematiky vědoma, ale upozorňuje, že tato problematika je v pravomocích zákonodárců na národní úrovni.
Politici tím chtějí zamezit právě možnosti incestu, ale i psychických problémů „dětí ze zkumavky“. K této iniciativě se připojilo také Česko. „Česká republika podporuje švédskou iniciativu směřující k otevření diskuse na úrovni EU o přeshraničním používání gamet a o možných nástrojích řešení s tím souvisejících problémů,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob pro Echo24.
Ten upozornil, že otázky darování spermií a vajíček jsou stále palčivější vzhledem k nárůstu zájmu o asistovanou reprodukci a poklesu přirozené plodnosti a zvyšujícího se věku rodičů. Česko zároveň nepodporuje prolomení anonymity darování.
V Česku přitom v minulosti probíhala vášnivá debata o zákazu anonymního dárcovství či naopak povolení asistované reprodukce single matkám. Poslanci se na řešení neshodli. Podle podporovatelů prolomení anonymity má právo na to znát své biologické rodiče.
V současnosti o asistovanou reprodukci musí žádat páry. Zda jsou však žadatelé skutečnými životními partnery, nikdo neověřuje.
Ministerstvo zdravotnictví už minulý rok v létě představilo novelu zákona o specifických zdravotních službách. V ní navrhuje limity na darování vajíček od jedné dárkyně a finanční postihy klinikám při porušení těchto limitů. Zákon však stále čeká na schválení poslanci.
Statistiky ukazují, že naprostá většina příjemkyň darovaných vajíček v Česku jsou cizinky – tvoří až 85 %. Dárkyně jsou naopak téměř výhradně Češky. Zahraniční zájem je poháněn nejen kvalitou české péče, ale právě i anonymitou systému a přístupnosti umělého oplodnění.
