Kauza Diag Human: „Stát je v bezvýchodné situaci. Naděje není příliš velká,“ zní z opozice

Řešení nekonečné kauzy Diag Human se zřejmě opět odsune do dalšího volebního období, zaznívá však i kritika, podle které mělo dávno dojít k jejímu vyrovnání. S každým dnem totiž nabíhají velmi tučné úroky, které budou nadále zvyšovat případný dopad do státního rozpočtu. Příliš optimistická vyjádření nezaznívají ani ze strany největších opozičních stran. „Už je zřejmé, že je stát v bezvýchodné situaci,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).

Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco. Z té druhé se později stala firma Diag Human. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca. Podnikatel Josef Šťáva se od té doby s Českem soudí a ani po téměř 35 letech spor není u konce.

Britský odvolací soud nyní ve sporu mezi Českem a společností Diag Human vyhověl odvolání státu, podle kterého Čechošvýcar Josef Šťáva v rozhodném období firmu neovládal. O dopadech rozsudku na arbitrážní nález z roku 2022, podle něhož by Česko mělo firmě zaplatit 15,5 miliardy korun za zmařenou investici, bude soud teprve rozhodovat. „Odvolací soud odvolání vyhověl a uvedl, že rozhodčí nález z roku 2022 ve prospěch Diag Human má být zrušen, a to v důsledku toho, že pan Šťáva neovládal Diag Human v rozhodném časovém období,“ uvedlo ministerstvo. Společnost Diag Human naopak v tiskovém prohlášení uvedla, že soudní rozhodnutí nemá vliv na arbitrážní nález a že Česko bude muset zaplatit odškodné, včetně úroků 1,3 milionu korun denně, které nabíhají od vydání rozhodčího nálezu. To ministerstvo odmítá.

Podle bývalé ministryně financí a poslankyně Aleny Schillerové (ANO) se nezdá, že by zbývalo příliš naděje. „Nejen jako bývalou ministryni financí, ale i jako občanku této země mě znepokojuje, že je Česká Republika vystavena vymáhání tak obrovského nároku, tím spíš, pokud se i nadále úročí. Jedná se o hrozivé dědictví celé řady vlád v minulosti. Disponuji jen informacemi z médií a vnímám, že naděje není příliš velká a proto upřímně doufám, že obrana, která se proti nároku vede nyní, je obhajitelná a nemá za cíl jen předat pomyslný štafetový kolík dál,“ uvedla pro deník Echo24 Alena Schillerová.

Ke kritikům oddalování platby odškodného patří i další bývalý ministr financí a zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj jsou výdaje, které ČR obětovala od května 2022 odvoláním v Londýně, zbytečně vyhozené miliardy. „I kdyby v Londýně uspěla, platební povinnosti se kvůli rozsudku z Lucemburska stejně nevyhne. Bude to hodně mastný účet za vládní alibismus,“ napsal na síti X před verdiktem britského soudu.

Kalousek uvedl, že se spor, když byl ministrem financi, snažil vyřešit. „Ve všech vládách ale převládal názor, že je třeba bojovat za každou cenu. V Česku bylo opravdu “úspěchu” dosaženo a ČR nic platit nemusela. J.Šťáva se ale jako švýcarský občan obrátil na právní ochranu v zahraničí a tam uspěl. Od května 2022 už není o co bojovat, škody se daly pouze minimalizovat. Vláda se bohužel vydala opačným směrem, což bude o dost dražší,“ vysvětlil a dodal, že pokud Česko Šťávovi nezaplatí, vystaví se riziku soudní exekuce. „Což si žádný civilizovaný stát nemůže dovolit,“ dodal.

I podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru a ekonomického experta SPD Jana Hrnčíře už nezbývá jiné východisko. „Bohužel v tuto chvíli je už zřejmé, že stát je v bezvýchodné situaci a bude muset platit za chyby, kterých se v této kauze dopustily prakticky všechny dosavadní politické reprezentace. Každý rok nabíhají úroky o půl miliardy korun, takže vzniklá škoda je astronomická a měla by se vymáhat po těch, kteří jsou za tuto hanebnost zodpovědní,“ uvedl pro deník Echo24 Jan Hrnčíř.

Podle rozhodčího nálezu z roku 2022 má ČR zaplatit firmě odškodné 15,5 miliardy korun za zmařenou investici s krevní plazmou z počátku 90. let minulého století, denně přibývají úroky 1,3 milionu korun. „Napadený nález z května 2022 nebyl zrušen. Nárok na odškodnění pana Josefa Šťávy jako druhého žalobce byl odvolacím soudem potvrzen,“ uvedla společnost v tiskové zprávě. Podle ní je vyjádření ministerstva financí o zrušení rozhodčího nálezu „neúplné do té míry, že je nepravdivé“. Soud vyhověl jednomu ze dvou českých odvolání z formálních důvodů bez vlivu na výsledek sporu a české námitky vůči Šťávovi odmítl, uvedla firma a podnikatel.

„Je tedy potvrzena platnost mezinárodního nálezu z května 2022 i předchozích soudních rozhodnutí o povinnosti České republiky nahradit v plné výši škodu způsobenou panu Josefu Šťávovi,“ stojí v tiskové zprávě. Prohlášení také zmiňuje, že společnost má k dispozici opravný prostředek a kromě toho může vymáhat škodu podle rozhodčího nálezu z roku 2008. Podle firmy a Šťávy je největší překážkou smíru neochota českých vlád respektovat soudní výroky. Šťáva navrhuje jednání o ukončení sporu. Nabízí na dva měsíce zastavit úročení.