Politické porno jde do finále
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VOLBY 2025
V letošních volbách se možná s vyšší frekvencí než v minulosti používají jako nástroj politického boje nejrůznější žaloby a trestní oznámení. Na jedné straně ...
Máme tu finále volební kampaně a strany vládního tábora stupňují sázku na geopolitiku. Lídr koalice Spolu Petr Fiala včera na Aktuálně.cz vypustil tyto věty: „Já jsem jako kluk tanky z Moskvy viděl. A budou tu zase, když se nebudeme bránit. Budou tu zase! Oni to netají. Vlastně na to není potřeba žádný důkaz, stačí poslouchat, co říkají ruští představitelé: Chceme mít vliv, jako měl Sovětský svaz. Tam bohužel patřila i Praha...“
U podobných výroků o výrocích bohužel obvykle nenásleduje doplňující otázka: Který výrok máte na mysli, od koho?
Tipuji, že skoro vždycky by odpovědí na tuto otázku byla jedna ze dvou vět Vladimira Putina. První je z roku 2005, Putin tehdy rozpad Sovětského svazu označil za „největší geopolitickou katastrofu století“, což my tak jistě nevnímáme. A Putin taky nemyslel ztrátu střední Evropy, ale to, že za hranicemi Ruska (narýsovanými V. I. Leninem) se ocitly miliony etnických Rusů, hlavně na Ukrajině.
Druhá věta, která má v našich diskusích sloužit jako doklad ruské rozpínavosti, je opět od Putina, měl ji pronést už po svém nástupu k moci v roce 2000: „Každý, kdo nelituje rozpadu Sovětského svazu, nemá srdce.“ Ale obvykle vypouštíme druhou polovinu toho výroku, poněvadž Putin ve skutečnosti řekl souvětí. Ta druhá polovina zní: „Každý, kdo by Sovětský svaz chtěl obnovit, nemá mozek.“
Absence výroků, v nichž by se Putin přiznával k ambici obnovit vliv až k nám, ještě není důkazem, že by ho obnovit nechtěl. Nicméně u tak závažného tématu – a vládní strany všechny chtějí, abychom podle něj za týden volili – se tak jako Fiala tvářit, že to je přece-prosím-vás-jasné, a nikdy to neupřesnit je nesmírně odfláknutá argumentace. Flákají to takhle už tři roky, v řádu dní uvidíme, jestli to jejich výsledku nějak pomohlo.
Autor tohoto komentáře byl včera na interní schůzce novinářů s předáky jiné vládní strany než ODS. Od marketéra této strany zazněla zajímavá úvaha, kterou parafrázuji: Když se vám jako voliči poslední čtyři roky ekonomicky nedařilo, může to na vás mít demobilizační efekt. My ale víme, že lidé, kteří zchudli, svůj vztek dost často spíš než do volby soupeře přetaví do pasivity a prostě nepřijdou. Zato strach (a tady šlo opět o strach z Ruska v éře dronů nad severní Evropou) má mobilizační efekt.
Čerstvý interní průzkum této nejmenované strany ukázal, že byť se podíl nerozhodnutých voličů tak jako v závěru každé kampaně zmenšuje, mezi respondenty, kteří tvrdí, že volit půjdou, zůstává pořád skoro patnáct procent nerozhodnutých. A o ty teď jde, co největší část z nich má vybudit představa ruských tanků v Praze, nebo alespoň ruských dronů nad Ostravou.
Když prohráváte volby, přestože váš protivník je objektivně nevábný, jednou už vládl a rozhodně nemůže budit dojem nového, růžového začátku, když si uvědomujete, že za vaší vlády byly inflace a pokles porodnosti obojí na 35 procentech a že veřejnost to ví, když jste se tedy rozhodli vsadit všechno na bezpečnostní hrozbu, je pro vás každý ruský dron paprsek naděje a vy si ji nedáte vzít. Předseda oné nejmenované vládní strany včera drony nad Dánskem pohotově označil za ruské, ačkoliv dánská vláda ve stejnou dobu ruskou stopu odmítla potvrdit. Geopolitické porno potrvá ještě sedm dní.