Další korporace se vrací k uhlíku

Politici dozvuky Mnichovské bezpečnostní konference komentovali tak, že hodnoty Ameriky a Evropy se stále více rozcházejí. My k tomu můžeme dodat, že také ekonomicky se Amerika a Evropa stále více rozcházejí, samozřejmě míněno, že Amerika Evropě stále rychleji ujíždí. (Ale na druhou stranu, našinec, který zažil 80. léta, se cítí tak nějak jako při návratu do dětství...) Přesto obě oblasti, USA i Evropa, mají jedno společné, co je ekonomicky spojuje. Jedná se o mizerou důvěru spotřebitelů v hospodářský vývoj.

Podle posledního průzkumu se nálada německých spotřebitelů v březnu dál zhorší. To je v rozporu s dosavadním předpokladem mírného zlepšení nálady spotřebitelů. Německé domácnosti ale sledují ekonomickou a politickou situaci v největší evropské ekonomice s obavami. Volby je nepřesvědčily, že by Německo mělo brzy vybřednout z hospodářských problémů. Mě ostatně také nepřesvědčily.

Dokonce domácnosti nikterak nepřesvědčily ani zprávy unikající z Evropské komise, podle kterých by údajně měla Komise „výrazně ustoupit od ESG agendy“. Domácnosti to patrně vidí pragmaticky: pod „výrazným ustoupením“ se rozumí, že uhlíkové clo, taxonomie i emisní povolenky pro fyzické osoby EU ETS 2 mají trvat, jenom se mírně změní proti plánu. Například by se mohly dotknout menšího okruhu společností. Neboli když si to přeložíme, šrouby se mají proti stávajícímu stavu ještě víc utáhnout, protože například uhlíkové clo ani EU ETS 2 ještě neplatí. Ono „výrazné ustoupení“ tedy stále znamená přitvrzení proti současnosti. A současný stav je ten, který Německo uvrhnul do pravděpodobného třetího roku recese. Domácnosti jsou tedy velmi racionálně uvažující, když se jejich nálada dál zhoršuje.

Jenomže ekonomická nálada se zhoršuje i v USA. Konkrétně spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v únoru vykázala nejprudší pokles za tři a půl roku. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila organizace Conference Board. Podle všeho jde o důsledek ekonomické nejistoty spojené s následky kroků administrativy nového prezidenta Donalda Trumpa. A teď abychom tomu rozuměli správně: to neříká nic o tom, zda Američané v převažujícím počtu chtějí, nebo nechtějí změny (to z tohoto údaje není vidět). Nízká spotřebitelská důvěra opět jen zrcadlí velmi racionální porozumění Američanů tomu, že probíhající a nadcházející změny se hodně dotknou jejich kapes.

A teď nemám ani tak na mysli cla, která se v této souvislosti často omílají, teď mám spíš na mysli končící přerozdělování v rámci ESG, které bude mít, když nic jiného, vliv například na akcie, které Američané často drží jako formu důchodového zabezpečení. Jde o toto: Trump velmi tvrdě jde proti ESG. Proti tomu ESG, které Evropa údajně zmírňuje, ale v realitě spíš přitvrzuje. A podstatou ESG je přerozdělování od malých směrem k velkým a ke státu. ESG je totiž ideologie spojující spolupráci velkých korporací a silného státu, kde rukojmími jsou jednotlivci a malé firmy. Vezměme si jako ilustrativní příklad emisní povolenky. Ty budou v systému EU ETS 2 platit jednotlivci a malé firmy, peníze od nich vybere stát a přerozdělí je na dotacích na nákup flotil elektroaut velkým korporacím, které požadavky ESG dokáží plnit. V pozadí ESG tedy není nic jiného než přerozdělování.

Jenomže toto končící přerozdělování nyní v USA dopadá především na korporace, které z něj dosud těžily. Tedy dopadá na jejich akcie. Malým firmám v USA tento politický obrat pomůže, „politicky uvědomělým“ korporacím nikoliv. A co tvoří hlavní část tržní kapitalizace amerických akciových indexů? Správně, právě ty největší korporace. Společnost cítí, že ledy praskají. Další a další korporace opouští potápějící se loď. Například britská energetická společnost BP oznámila, že definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků, a naopak se zaměří na těžbu ropy a plynu. Jenomže Británie není součástí EU. Proto si to BP může dovolit. EU je stále ještě jiný svět.