Odvolání Von der Leyenové neprošlo. V europarlamentu je však patrný rostoucí vztek

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle očekávání neztratí důvěru Evropského parlamentu. Kromě její domácí frakce evropských lidovců (EPP) má nadále podporu i partnerských socialistů a liberálů. Čelí však od nich vzrůstajícímu tlaku, například kvůli nedávnému stažení legislativy spojené s takzvanými Green Claims. Koaličním středolevým partnerům vadí, že von der Leyenová čím dál častěji vychází vstříc pravici.

Ačkoliv hlasování o nedůvěře von der Leyenové bylo od počátku odsouzeno k neúspěchu, označuje server Politico toto jednání spojené s netransparentním jednáním předsedkyně EK se šéfem Pfizeru, za „chmurný milník“. Připomíná situaci, kdy Komise Jacquese Santera čelila v roce 1999 hlasování o nedůvěře. Návrh neprošel, ale Santer a celý jeho tým byli nuceni odstoupit o několik týdnů později, když Strana evropských socialistů formálně stáhla svou podporu. Středolevá strana je i nyní na předsedkyni Komise rozzuřená, píše bruselský server.

Pro von der Leyenovou znamená hlasování o nedůvěře hned několik problémů. Za prvé, zákonodárci nyní poznali, jak snadné je podat návrh na vyslovení nedůvěry, stačí totiž 72 podpisů. Protože návrh podali pravicoví zákonodárci, bylo pro středové strany snadné jej zamítnout, aby nepodporovali „krajní pravici“, kterou šéf EPP Weber označil za „loutky (ruského prezidenta Vladimira) Putina“. Z českých europoslanců návrh podpořili ti z ANO, Přísahy a Motoristů či z hnutí Stačilo!. Naopak europoslanci z ODS, kteří von der Leyenovou ostře kritizují, návrh podpořit nechtěli.

„V první řadě nesouhlasíme se zdůvodněním návrhu na vyslovení nedůvěry. Ten primárně bojuje staré bitvy se starou Komisí z minulého funkčního období, ale chce přitom odvolat tu současnou. Nemůžeme se ztotožnit ani s tím, že návrh výslovně kritizuje iniciativu ReArm Europe, která má posílit obranyschopnost Unie a jejích členských států,“ uvedli europoslanci ODS ve vyjádření zaslaném redakci.

To by však neplatilo, kdyby se jiná nespokojená frakce, například S&D nebo Zelení, rozhodla podat vlastní návrh na vyslovení nedůvěry – ať už by byl vyvolán von der Leyenovou, která zrušila zelené cíle, nebo jiným skandálem, který se teprve objeví. Získat dvoutřetinovou většinu by bylo stále obtížné, ale takové návrhy nemusí projít, aby způsobily politické škody.

Druhou velkou hrozbou pro von der Leyenovou je tedy právě ztráta podpory liberálů a S&D, ať už úplná nebo částečná. To by ji sice automaticky nenutilo k rezignaci, ale ztížilo by to prosazování jejího legislativního programu v době, kdy bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi varoval, že Evropu čeká „pomalá agónie“.

Například v otázce migrace se Komise von der Leyenové chystá na další velký střet s Parlamentem. Levý střed prohlásil, že nechce podpořit novou směrnici usnadňující deportace migrantů, přičemž dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová připustila, že přijetí tzv. návratové směrnice bude „velmi, velmi obtížné“. Přesto von der Leyenové nezbývá nic jiného, než s ní pod tlakem národních lídrů pohnout.

Už dříve se představitelé socialistů a liberálů na von der Leyenovou zlobili kvůli stažení takzvaných Green Claims, tedy směrnice, jejíž návrh komise představila na jaře 2023, měla bránit marketingovým strategiím, kdy firmy klamaly spotřebitele nepravdivými tvrzeními, že jejich produkty a služby jsou ekologické a dobré pro planetu (více jsme o legislativě psali zde). Další problém pak měli socialisté s plánovaným přesměrováním peněz ze sociálního fondu na obranu. Socialisté a liberálové kritizují von der Leyenovou za to, že vychází vstříc pravici.

Podle europoslanců ODS bylo hlasování o osudu Komise v tomto okamžiku více než netaktické. „Při současném poměru sil v Evropském parlamentu nemělo totiž žádnou šanci na úspěch. Neodvolání Komise bude parlamentní levice následně bezpochyby interpretovat jako potvrzení dosavadní politiky, kdy Komise stále váhá s podstatnou úpravou Green Dealu, nebo dokonce přichází s nesmyslnými iniciativami typu zpřísnění klimatických cílů. Neúspěch hlasování proto ve výsledku posílí pozici předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové a utuží spojenectví klubu evropských lidovců s levicovými kluby,“ uvedli Alexandr Vondra, Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (všichni ODS).