Vláda se chystá sáhnout na důchody. Reálný důchodový věk je nyní 61 let

Po prezidentské volbě se otevřelo unikátní okno příležitosti do chvíle, než začne kampaň na parlamentní volby na podzim roku 2025. Vládní koalice má většinu ve sněmovně, v Senátu. Na Hradě už brzy usedne prezident Petr Pavel, který s ní bude u ekonomických a sociálních témat hrát v symbióze. Možná ji nad rámec svého mandátu bude dokonce tlačit do většího reformního úsilí. Jak už předvedl hned po zvolení, když prohlásil, že kabinet Petra Fialy by se měl co nejrychleji pustit do reforem důchodů a daní.

I ekonomičtí poradci nastupujícího prezidenta naznačují, že tady bude směr stejný. Tak unikátní politickou konstelaci, která nemá v české politice obdobu, je skoro hřích promarnit a nevyužít k něčemu podstatnému.

Kabinet Petra Fialy už začal testovacími balonky ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra práce Mariana Jurečky sondovat nálady společnosti na zamýšlené kroky. Veřejnou debatou už proudí nápady na zvýšení daní z přidané hodnoty nebo na daně z nemovitostí. Vypustilo se ale i téma nejcitlivější. Změny ve starobních důchodech. Skoro nic nevyvolává ve společnosti takové obavy a odpor jako zásah do penzí. Je to vůbec nejnáročnější téma na vysvětlení a komunikaci. Reformy důchodů se obávají úplně všichni. Především ti, jichž už se vůbec nedotknou. Stávajících seniorů, kteří už v důchodu jsou.

Žádná jiná reforma než zásah do důchodů ale nedokáže vyřešit hluboký nesoulad mezi příjmy a výdaji státu. Ta propast je bez ohledu na to, jak se zemi ekonomicky daří, přinejmenším 220 miliard korun ročně. Na toto číslo opakovaně upozorňuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v roli auditora veřejných financí. Celý státní rozpočet letos počítá s výdaji 2222 miliard korun. Z nich jde 858 miliard na sociální dávky. Dominantní část z nich na důchody. Letos je to už 671 miliard korun. Za jediný rok se tato částka zvedá skoro o pětinu. Z proporce je zjevné, že bez zásahu do penzí se nic zásadního změnit nedá. Žádný dopad změn daní to nevyřeší. To by se daně musely zvýšit tak, že by zruinovaly ekonomiku. Změny DPH a daně z nemovitostí, které navrhuje ministr financí, to nemohou zásadně změnit. Jen pro představu. Na DPH se za rok vybere 381 miliard korun. Daň z nemovitostí je zatím příjmem obcí, nikoli státního rozpočtu.

U důchodů vše začíná a končí. A je výrazným posunem, že po roce ve Strakově akademii současná vládní koalice připouští, že něco se udělat musí. To něco je jedna ze tří z definice nepopulárních věcí důchodového trojúhelníku. Starobní penze se u nás plně platí z rozpočtu. Současní senioři je dostávají vyplacené z odvodů těch, kdo aktuálně pracují. Nikde není nic naspořené. Je to čistá mezigenerační solidarita. Rozhoduje o ní výška odvodů sociálního pojištění. Na druhé straně výše důchodů ovlivňují, kolik se naopak zaplatí. A pak počet lidí, kteří tu penzi budou v danou chvíli pobírat. To je věk odchodu do penze.

Celý komentář Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.