Rušení mešit a noční můra EU. Proč se část Evropy obává nástupu Wilderse

Za politické zemětřesení a nejhorší noční můru pro Evropskou unii označují média v západní Evropě jasné vítězství nacionálně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse ve středečních nizozemských parlamentních volbách. Pokud by se kritik islámu a zastánce vystoupení své země z Evropské unie stal premiérem, zásadně by to změnilo evropskou pozici Nizozemska, soudí deníky a zpravodajské weby. Složit většinovou vládu ale nebude pro Wilderse podle médií jednoduché. Informuje o tom například i deník Bild.

PVV získala zřejmě 37 křesel ve 150členném parlamentu a o více než desítku mandátů tak porazila proevropské strany na dalších místech. Bruselský web Politico napsal, že tak jasné vítězství zaskočilo i samotnou Wildersovu stranu, která si teprve po nedávném vylepšení své pozice v průzkumech na poslední chvíli zamluvila prostory, v nichž pak její politici společně sledovali sčítání hlasů.

"Pokud získá (Wilders) místo u stolu Evropské rady, mohl by ohrozit evropskou podporu Ukrajiny," napsal bruselský web Politico s odkazem na jednání orgánu sdružujícího lídry členských zemí, kde může politickou dohodu na nejvyšší úrovni zablokovat jediný politik. Server také podotkl, že nizozemské volby často předznamenávají charakter hlasování v dalších zemích, kde mohou stejně jako v Nizozemsku rezonovat témata jako migrace či růst životních nákladů. Wilderse server Politico označil za "nejhorší noční můru EU".

Francouzský deník Le Monde napsal, že oznámení výsledků vyvolalo ve volebních štábech "skutečný šok". Podle názoru listu je nečekaný triumf a historicky jednoznačně nejlepší výsledek Wilderse výsledkem toho, že ústředním tématem předvolební kampaně se stala právě migrace. "Aby mohl vládnout, musí nejdříve začít vycházet se stranami pravice či pravého středu, které se zatím vyjadřují opatrně," napsal Le Monde.

Belgický list Le Soir píše o "drtivém vítězství" a "zemětřesení" na nizozemské politické scéně. Wildersovi podle deníku mohla pomoci předvolební kampaň Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) dlouholetého premiéra Marka Rutteho, jehož nástupkyně Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová se jasně vymezovala proti migraci. "Zdá se, že VVD nevyšla sázka na přitvrzení její migrační politiky v několika posledních měsících, kterým se snažila zabránit odlivu části svých voličů k PVV a dalším stranám krajní pravice," uvedl deník.

Geert Wilders svou politikou provokuje už léta. Jeho strana PVV navrhovala zákaz mešit, koránu a šátků ve vládních budovách. V posledních volbách se PVV umístila na třetím (2021) a druhém místě (2017). Zda se mu podaří sestavit vládu a být zvolen premiérem, se však teprve uvidí. Ostatní strany s PVV totiž již před volbami vyloučily koalici, a to včetně vládnoucí lidové strany VVD. Lídryně VVD Dilan Yesilgözová ale po prvních výsledcích voleb prohlásila, že míč je na Wildersově straně: "V parlamentním klubu to pečlivě zvážíme. Pak uvidíme, kam to povede."

Navíc se zdá, že Wilders je připraven ustoupit od svého tvrdého postoje a je ochoten udělat ústupky v otázkách, jako jsou mešity, korán a islámské školy. Pokud se potvrdí předvolební prognózy, bude jako premiér potřebovat koalici tří stran. Potíže by navíc mohla způsobit jeho migrační politika. Wilders, který je zapřísáhlým odpůrcem islámu, by totiž jako šéf vlády přijal tvrdá opatření, včetně uzavření hranic a zákazu vstupu uprchlíků do země. Mluví o "azylové tsunami", kterou chce omezit. Wilders se také opakovaně vyslovil proti vojenské podpoře Ukrajiny a proti sankcím vůči Rusku.

Gratulace od pravicových vůdců

"Vítr změn je tady! Gratulace Geertu Wildersovi k vítězství v nizozemských volbách!" napsal Orbán na sociální síti X s odkazem na známou rockovou baladu skupiny Scorpions Wind of Change. Ta ale ve svém textu reaguje na politické změny ve východní Evropě v roce 1989, pád berlínské zdi a komunistických režimů mimo jiné i v Československu.

"Gratulace Geertu Wildersovi a PVV k jejich velkolepému výkonu v parlamentních volbách, který potvrzuje rostoucí oddanost obraně národních identit," uvedla bývalá předsedkyně francouzského nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. "Je to proto, že existují lidé, kteří nechtějí vidět, jak v Evropě uhasíná národní pochodeň," dodala.

Podle šéfa belgické nacionální pravice Toma van Griekena je jasné, že "lidé touží po skutečné změně". "A nejen v Nizozemsku, ale i ve Flandrech," dodal. Vůdce italských nacionalistů Matteo Salvini označil Wilderse za přítele a pogratuloval mu k "mimořádnému volebnímu vítězství". "Nová Evropa je možná," dodal šéf Ligy severu, která je rovněž známá svou protiimigrační rétorikou.

Kladné ohlasy na výsledek nizozemských voleb zazněly také z Ruska. Například přední prokremelská moderátorka státní televize Olga Skabejevová řekla, že Wildersovo vítězství je prospěšné pro Rusko v jeho válce na Ukrajině. "Abychom rozuměli, proč je to pro Rusko důležité, například včera během 17. setkání v ramsteinském formátu stávající nizozemský premiér (Mark) Rutte slíbil stíhačky (ukrajinskému prezidentovi Volodymyru) Zelenskému," řekla Skabejevová. Wilders přitom v minulosti chválil Putina a vyslovil se pro ukončení nizozemské vojenské pomoci Ukrajině.

Skabejevová dále řekla, že "většina rozumného uvažování a příčetnosti" přichází z evropské pravice, od politiků, "kteří byli až donedávna obvykle nazýváni fašisty".