„Pokud bude Evropa napadena, USA jí nepřijdou na pomoc,“ hrozil Trump podle eurokomisaře

Když v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump jednal s předsedkyní evropské komise Ursulou von der Layenovou, otevřeně pohrozil, že Spojené státy nepomohou evropským spojencům v případě napadení. Uvedl to tento týden eurokomisař Thierry Breton, který byl u tehdejšího setkání vysoce postavených politiků přítomen. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje nedodržování minimálně 2 % HDP na zbrojení u většiny států NATO. Hrozil i odchodem z Aliance v případě nezlepšení situace. Informace o takto přímé hrozbě je však nová. Informuje o ní server Politico.

Thierry Breton je evropský komisař pro vnitřní obchod. O situaci, která se udála na ekonomickém fóru v Davosu, se rozpovídal během setkání v Evropském parlamentu tento týden. „Musíte pochopit, že v případě, že bude Evropa napadena, tak vám nikdy nepřijdeme na pomoc a nebudeme vás podporovat,“ řekl podle Bretona Trump šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové.

„Mimochodem, NATO je mrtvé a my ho opustíme, odejdeme z NATO,“ uvedl podle Bretona dále Trump. Podle Bretona také dodal, že právě konkrétně Německo, odkud předsedkyně komise von der Leyenová pochází, dluží na společné obraně 400 miliard dolarů.

Donald Trump kritizuje financování největší vojenské aliance dlouhodobě. Nedostatečné příspěvky ostatních členů NATO zmiňoval již v 90. letech. V době nástupu hrozil na několika setkáních s představiteli evropských států, že Spojené státy přestanou na společnou obranu přispívat. Ještě v roce 2019 mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron o „mozkové smrti NATO“. V posledních letech však evropští členové NATO začali výrazně více přispívat do obranného rozpočtu.

Nedávání 2 % HDP na obranu není právně vymahatelné. Státy NATO se však v minulých letech zavázaly, že budou 2 % HDP vydávat v roce 2024. Tohoto čísla stále většina států nedosahuje. Oproti minulým letům však tuto hranici splňuje více členů Aliance. Zatímco v roce 2014 2 % HDP na obranu vydávaly pouze USA, Řecko a Velká Británie, v roce 2023 už se jednalo o 11 členů NATO. Premiantem se stalo Polsko, které v roce 2023 vydávalo na obranu 3,9 % HDP.

Své výdaje na obranu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině v posledních letech znásobilo i Rumunsko. Vláda Petra Fialy v minulých letech schválila zákonnou povinnost dávat 2 % HDP na obranu. Letošní rozpočet na obranu byl oproti roku 2023 navýšen o více jak třetinu a hranice 2 % HDP s výdaji téměř 160 miliard korun dosáhne.