Irácký Kurdistán, magický kus země v turbulentním regionu

Spisovatel Karel May do tamních orientálních kulis zasadil svůj román Divokým Kurdistánem. Popsal v něm jezídy, dobrosrdečné vyznavače tajemné víry, i magické město na stolové hoře – Amédi. Slavný archeolog Ralph Solecki tu na přelomu 50. a 60. let se svou ženou objevil pozůstatky Neandrtálců. V jeskyni Šanidar na severu Iráku, učinil nález století.

Během výzkumu navíc zjistil, že se Neandrtálci pochovávali do hrobů vystlaných lučním kvítím. Ve své knize, která vyšla v hippie 60 letech, je nazval „První květinoví lidé“.

Kouzlu iráckého Kurdistánu propadl už ve 30. letech 20. století i australský inženýr Archibald Milne Hamilton, který tu vybudoval za pomocí mužů všech vyznání a tun dynamitu silnici, která spojila Irbíl s Persií. Zkrotit přitom musel i „nejdivočejší rokli Asie“ – Rawandúz.

Dodnes tento cíp světa, obklopený sousedy, které si žádná země nevybírá, láká dobrodruhy. Je to místo, kde spolu dodnes žijí lidé, kteří vyznávají prastaré mezopotámské víry. Zoroastriáni, jezídé, kakaisté, mandejci. Po této zemi kráčeli proroci Bible, Tóry i Koránu.

Málokdo zná oblast severního Iráku jako francouzský humanitární a válečný fotograf Lam Duc Hien. Třicet let dokumentuje proměny této země. Za portréty Iráčanů získal i první cenu v prestižní soutěži World Press Photo. Ve Francii mu vyšla řada fotografických knih. Ta nejnovější, V krajině granátovníků, vyjde i v češtině. Její vydání můžete podpořit zde.

Rozhovor s fotografem Lam Duc Hienem přinášíme zde.