Jurečka udělal z flexibilních dohod noční můru podnikatelů, s důvody přitom mířil úplně vedle

Flexibilní dohody o provedení práce dostávají za ministrování Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v posledních dvou letech zabrat. A s nimi zejména malí podnikatelé, kteří už mohli dávno zapomenout na cosi jako předvídatelné prostředí. Po tvrdých změnách v novele zákoníku práce se na ně rozhodl zatlačit ještě skrze konsolidační balíček. Důvod? Utíkají miliardy na daních, protože lidé řetězí řadu dohod a přes vysoké výdělky tak nic neodvádí. Jenže první čísla z vynuceného registrování dohodářů ukazují, že ministr práce mířil úplně vedle. A vyšší zdanění tak chce opět vrhnout jiným směrem.

Za červenec podle České správy sociálního zabezpečení nahlásili podnikatelé kolem milionu dohod o provedení práce, které se týkají celkem 850 tisíc pracujících. Z toho plynula povinnost odvádět odvody jen u 30 tisíc smluv. A ačkoliv se tak snaží sociální správa argumentovat, že mají někteří tím pádem zjevně podepsáno více dohod najednou, ministerstvo přiznává, že to je ve skutečnosti problém zcela marginální.

Jak informovaly Hospodářské noviny, největší problém se ukázal úplně jinde, týká se jen menší části dohodářů a ministerstvo se tak rozhodlo opět narychlo systém zdanění dohod změnit. Ministr práce Jurečka se tak nerozhodl z tvrdších požadavků ustoupit zcela, místo matek na rodičovské či důchodců se rozhodl tvrdší zdanění aplikovat na zaměstnance, kteří si chtějí přivydělat nad rámec své hlavní činnosti a dělají to právě v rámci flexibilních dohod.

Pro podnikatele se tak z původně snadných a flexibilních úvazků stává tak trochu noční můra. Nejprve přišly složité úpravy v novele zákoníku práce, následně změny zavedené konsolidačním balíčkem. Během tohoto procesu už začal mluvit o potřebě změn ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), vzápětí se k odkladu účinnosti některých změn rozhodl i ministr práce Jurečka. Aby nakonec ministerstvo přišlo s tím, že se zjevně zruší a změní i odložené změny, narychlo před koncem roku.

Vláda změnami v dohodách o provedení práce dosáhla toho, že prodražila flexibilní úvazky jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé začali ve velkém rovnou tyto úvazky rušit a vyžadovat jiné formy spolupráce. Tam, kde příležitost zůstala, to ani pro zaměstnance není lepší a ani do budoucna zjevně nebude.

Po dlouhých letech, kdy se mluvilo o navýšení limitu pro odvody, zůstává prakticky stejný. Lidé si tak smí bez odvodů vydělat stejnou částku jako v roce 2012. A na nynějším poměru k průměrné mzdě má zůstat limit zafixovaný i nadále. Jak upozorňovala i Hospodářská komora, jde o limit dávno znehodnocený inflací, zvlášť v posledních rekordních letech. Podle komory by tak limitní částka u hlavní dohody měla rovnou poskočit na 15 000 korun.

Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček pak zatím zvládl zavést zmiňovanou evidenci, od 1. července tak platí povinnost nahlašovat všechny uzavřené dohody sociální správě.

Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle dřívějších průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Jen zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.