Pražský trh s bydlením láme rekordy, metr stojí 170 tisíc. Kolik stojí průměrný byt?

Pražský trh s bydlením znovu zrychluje a letošní rok přepisuje dosavadní rekordy. Zájem o nové byty roste navzdory tomu, že jejich nabídka se už několik let prakticky nezvyšuje a ceny dál šplhají nahoru. Developeři upozorňují, že pokud se trend nezlomí, dostupnost vlastního bydlení se bude dál zhoršovat nejen v metropoli, ale i v dalších regionech. Průměrná cena za metr čtvereční se pohybuje kolem 169 tisíc korun a na průměrný sedmdesátimetrový pražský byt potřebujete přes 12 milionů korun, což je takřka 15 ročních platů.

Podle nejnovější analýzy největšího českého rezidenčního stavitele Central Group počet bytů, které investoři v Praze připravují, již přesáhl 152 tisíc, což je nový rekord. Kvůli dlouhodobě nefunkčnímu povolování je ale většina z nich „zaseknutá“ na úřadech a nedaří se je dostat včas na trh. Bydlení v Praze proto zůstává nejméně dostupné ze všech okolních metropolí.

Za prvních devět měsíců letošního roku se v Praze prodalo zhruba šest tisíc nových bytů, což je meziročně o 12 procent více. Podle analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema by se celoroční prodeje mohly dostat až k hranici 7500 bytů a překonat dosavadní maximum. Největší zájem je dlouhodobě na Praze 4, 5, 9 a 10.

Kvůli přetrvávajícím problémům s povolováním staveb ale nabídka bytů ke koupi zůstává absolutně nedostačující. Výsledkem je meziroční růst cen nových bytů v Praze o 8 procent, což je nejvíc ze všech okolních metropolí. Tento stav navíc trvá dlouhodobě. Průměrně je v Praze každý rok povoleno pouze kolem 5 tisíc nových bytů, přitom potřeba je minimálně dvojnásobná.

Tento problém by podle obchodního ředitele realitní kanceláře Resimo Josefa Lebedy mohlo vyřešit zjednodušení pražských stavebních předpisů. „Mělo by se docílit toho, aby se stavěly nové blokové zástavby s nižším počtem parkovacích míst. Díky tomu by mělo dojít ke zlevnění samotné výstavby,“ uvedl pro Echo24.

Dalším řešením by mohlo být povolení a větší podpora dřevostaveb jako výškových domů, nebo regulace památkářů mimo památkovou zónu. „Obecně zde chybí smysluplná debata v rámci potřeb bydlení v 21. století,“ uvedl Josef Lebeda. Dodal, že by se stavební řízení celkově mělo urychlit a zjednodušit do 24 měsíců. „Vymahatelnost termínů a lhůt je v současnosti na stavebním úřadě obrovský problém,“ sdělil redakci deníku Echo24.

Jen za posledních 20 let tak bytový deficit hlavního města narostl o téměř 100 tisíc bytů. „V metropoli, která má reálně přes 1,5 milionu obyvatel, bylo například za srpen povoleno jen 27 bytů. To je bydlení pro zhruba 50 lidí. Takto nízká čísla jsou naprostou katastrofou pro budoucí rozvoj metropole i pro dostupnost bydlení,“ upozorňuje zakladatel Central Group Dušan Kunovský.

Podle indexu dostupnosti bydlení (CG-Index) na průměrný 70metrový byt v Praze je potřeba 14,8 ročních hrubých mezd s tím, že průměrná hrubá měsíční mzda v metropoli je 68 239 korun a cena průměrného nového 70metrového bytu v Praze je 12 131 362 korun. Oproti minulému pololetí jde sice o mírné zlepšení, přesto je to zhruba o pět ročních mezd více než v roce 2015. Praha tak i nadále zůstává metropolí s nejhorší dostupností bydlení ve střední Evropě.

Problémem je i nadprůměrně silný zájem o nové a kvalitní městské bydlení. Mezi další faktory patří celkové zlepšení ekonomické situace a také nejistý vývoj v mezinárodním obchodě, který vede část lidí a investorů k přesunu svých prostředků do nemovitostí jako bezpečné formy investice.

SOUVISEJÍCÍ: Nebytové prostory lákají k bydlení. Na realitním trhu vzniká šedá zóna

Jedním z posledních otřesů na tuzemském realitním trhu bylo nedávné oznámení Central Group. Skupina oznámila, že pozastavuje výstavbu 1000 nových bytů. Mezi problémy jsou dlouhé povolovací procesy, vysoké ceny materiálů a práce, ale i přehřátý trh. Problémy související se zdlouhavou a složitou legislativou by mohl pomoci vyřešit nedávno nově představený stavební zákon, který připravila nová vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě.

Nový stavební zákon má zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Zavádí princip jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Dotčené orgány mají být nově integrovány do stavebních úřadů a jejich stanoviska se budou sjednocovat do jednoho koordinovaného vyjádření.

Vzniknout má centralizovaná státní stavební správa, obce by měly zajišťovat hlavně územní rozvoj. Nevznikne ale nový státní stavební úřad, ale přemění se struktura současného Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který změní název na Úřad rozvoje území. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Budou moci ale vznikat další územní pracoviště v dalších obcích podle místní potřeby.

Upravit se musí i přístup k územnímu plánování a zrychlit výstavba. To je podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové jednou z hlavních příčin, proč tolik rostou ceny českých nemovitostí. Také dodala, že by se měl zájem lidí dostat na stejnou úroveň, jako je v současnosti ochrana památek a životního prostředí. Podle zákona má být výstavba hromadného bydlení, tedy budov o celkové podlahové ploše nad 10 tisíc metrů čtverečních, nově ve veřejném zájmu. To by znamenalo, že tyto projekty bude možné povolovat ve zrychleném povolovacím řízení. Jednat by se mělo o stavby s nejméně stovkou bytů.