Schodek rozpočtu potřetí za sebou klesnul, po srpnu dosahuje 194,6 miliard

Schodek letošního rozpočtu potřetí za sebou klesl. Státní kasa hospodaří po srpnu s deficitem ve výši 194,6 miliard korun. Byl tak o 20 miliard nižší než v červenci. Informovalo o tom ministerstvo financí. Hospodaření pomohly mimo jiné rekordní dividendy ČEZu. Na celý rok je plánován deficit 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navzdory názorů expertů nadále mluví o tom, že se deficit pomocí škrtů ve výši 15 až 20 miliard podaří udržet.

Rozpočtové příjmy ke konci srpna dosáhly 1,245 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,7 procenta. Výdaje vzrostly o 14,8 procenta na 1,44 bilionu korun. Meziročnímu růstu příjmů podle ministerstva financí výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso.

„Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 mld. Kč nižší než v červenci. Zatímco první polovina roku byla slabší na daňové inkaso, v druhé polovině už ve větší míře daňové příjmy přitékají. Znovu se tak potvrzuje, že rozpočet se v průběhu roku nevyvíjí lineárně a výrazně ho ovlivňují nejen skokové příjmy jako nyní výnos z dividendy skupiny ČEZ,“ uvedl ministr financí.

„Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplňuje. Jako vláda uděláme maximum pro to, abychom udrželi plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard,“ sdělil k pokladnímu plnění za srpen Stanjura. V září má mimo jiné přijít záloha za daň z mimořádných zisků. Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily nejvýznamnější položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 577,7 miliardy korun. Z toho 454,8 miliardy korun šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta.

Pro letošní rok stát plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun, loni dosáhl deficit 360,4 miliardy korun. Zatímco experti opakovaně tvrdí, že se nominální deficit udržet nepodaří, Stanjura nadále tvrdí, že se za pomocí škrtů podaří. Mělo by se jednat především o škrty provozní v odhadované výši patnáct až 20 miliard korun. Podle Stanjury by jednání o letošních škrtech mělo být hotové v polovině září.

Člen NERV a ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz pro Echo24 začátkem srpna uvedl, že udržení schodku bude záviset na tom, jak do projektovaných příjmů a výdajů budou promlouvat exogenní vlivy, jako politicky-populistické snahy připomínat se vlastním voličům, vývoj války na Ukrajině, inflace a její dopady. Nejen na výdajové straně rozpočtu, ale třeba i ušlé daňové výnosy z nákupů v zahraničí,“ řekl Rod pro Echo24.

„Vstoupí do toho také účetně-technická opatření týkající finančního toků z fondů nebo dotací. Dlouhodobě platí, že druhá polovina roku je fiskálně poměrně napjatá, což vysvětluje slova pana ministra Stanjury o nutnosti podstupovat fiskální opatření ještě v letošním roce,“ míní Rod.

Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) deníku Echo24 v první polovině srpna řekl, že se škrty by se mohlo podařit rozpočet dodržet. „I schválený 295 miliardových schodek mně přijde natolik obří deficit zvyšující výrazně zadlužení naší země, že i jeho případné dodržení není tedy na žádnou velkou oslavu. Tím zároveň říkám, že si nemyslím, že by vláda měla snahu o dodržení letošního schodku vypustit a nechat jeho osud spontánnímu vývoji,“ uvedl Skopeček.