U voleb se rozhodne, o kolik lidem porostou penze. Stát to může stovky miliard
DŮCHODOVÁ REFORMA
Vládní úprava penzí obstála v poslední zkoušce, když Ústavní soud odmítl i poslední stížnost ze strany hnutí ANO. Podle odborníků má v příštích desetiletích umožnit výrazné úspory ve výdajích na důchody, které začnou rozpočet obzvláště zasahovat s odchodem silných generací z pracovního trhu. O tom, zda budou mít skutečně dopad úpravy jako je zpomalení růstu nových důchodů či odklad důchodového věku, se však rozhodne až v podzimních volbách. Opoziční strany jdou do voleb s tím, že všechny hlavní opatření zruší. To by v krátkodobém měřítku znamenalo vyšší penze, ale také výrazně vyšší náklady nynějšího penzijního systému. Hraje se přitom o značné prostředky, podle odhadů mají nynější změny ušetřit až 2,4 % HDP.
Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.
Právě snižování výpočtu nových penzí bude patřit mezi první z této trojice velkých opatření, které mají lidé pocítit. Docházet k němu však bude postupně během příštích deseti let, bude znamenat mírné snižování růstu nově přiznaných penzí. Z celého balíku reformy se zatím nejrazantněji projevilo zkrácení možnosti odejít do předčasné penze z pěti na tři roky. Navyšování věku odchodu do penze se pak začne projevovat až ve 30. letech, podobně pak až kolem roku 2030 má nejspíš šanci do výpočtu pravidelných valorizací zasáhnout růst reálných mezd, jehož započtení do lednových valorizací vláda snížila po letech zpět z poloviny na třetinu.
Pokud by tedy ve volbách uspěla nynější opozice a držela se nynějšího plánu, prakticky všechny tyto změny nestihnou vůbec vstoupit do praxe. Jak nedávno deníku Echo24 potvrdil stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO), zrušit chce hnutí prakticky všechna zásadní opatření vládní reformy. „Zastropování věku na 65 let, změna u řádných valorizací i změna vzorce výpočtu nových důchodů od roku 2026,“ vyjmenoval pro deník Echo24 hlavní plánované změny poslanec a stínový ministr práce hnutí ANO Aleš Juchelka. Skončil by tedy růst důchodového věku, zpomalení růstu valorizací z poloviny na třetinu reálných mezd i snižování růstu nově přiznaných penzí.
Řešení vidí hnutí ANO jinde, tedy zejména ve víře, že dojde k vyššímu výběru daní díky nastartování ekonomického růstu a větší podpoře porodnosti. Ve hře je pak podle představ hnutí ANO také návrat druhého pilíře penzijního připojištění, ovšem poněkud v jiné podobě, než fungoval dříve. Měl by zůstat dobrovolný, přispívat by však do něj podle dřívějších vyjádření měli i podnikatelé. „Zásadní je první pilíř a jeho naplnění skrze ekonomický růst a růst mezd. Další pilíře jsou důležité taky, ale vidíme, že celá řada lidí si není schopna při takových životních nákladech odkládat ještě na stáří,“ dodal Aleš Juchelka.
Největší dopad na výdaje systému má mít podle nedávné studie Národní rozpočtové rady s náskokem právě zvýšení věku pro odchod do penze, mělo by postupně ušetřit až 1,2 % HDP, což je zhruba polovina ze snížených výdajů. V dnešních číslech jde zhruba o 100 miliard korun.
Další v pořadí je pak zmíněné snížení výpočtu nových penzí, které začne postupně nabíhat od roku 2026. Podle reformy má totiž klesat takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. Tato změna má ušetřit až 0,8 % HDP, tedy další desítky miliard.
Zbylých zhruba 0,4 % HDP z ušetřených výdajů pak míří právě za zpomalenou pravidelnou valorizací penzí. Tato změna se však kvůli zvýšené inflaci v posledních letech promítne do pravidelného růstu penzí až za několik let. „Zhruba od roku 2030 pak začne působit vliv snížené valorizace existujících důchodů třetinou místo dosavadní poloviny růstu reálné mzdy. Změna valorizačního mechanizmu je sice účinná již od počátku roku 2024, valorizace podle růstu reálné mzdy se ale spustí až v okamžiku, kdy reálné mzdy, které v průběhu let 2022 a 2023 výrazně poklesly, překročí svoji úroveň z roku 2021. K tomu by podle odhadů mělo dojít v roce 2028, valorizace podle reálných mezd pak vzhledem ke zpožděním započne v lednu 2030,“ popisuje ve studii její autor a analytik rozpočtové rady Michal Hlaváček.
