Turek zvažuje kandidaturu do Sněmovny. „V europarlamentu toho moc neprosadím“

Europoslanec Filip Turek zvažuje, že bude za Motoristy sobě kandidovat v podzimních volbách do Sněmovny. Míní, že by se tak dala politika EU spíš měnit. Zatím se ale ještě nerozhodl. Řekl to dnes na konferenci Motoristů a Patriotů o směřování EU, kterou v Praze pořádal. Té se účastnil i exprezident Václav Klaus. Informujeme o tom zde.

"Uvědomuji si, že v Evropském parlamentu jsem jeden ze 720. V případě, že bych byl součástí Evropské rady, tak bych byl jeden z 27, měl bych tam větší dosah...Obávám se, že s novou Evropskou komisí má člověk šanci více věcí v EU prosadit, pokud je součástí Evropské rady, nikoliv parlamentu," uvedl Turek. Zmínil třeba postup proti Green Dealu.

Europarlament tvoří 719 poslanců a poslankyň z jednotlivých zemí. Evropská rada se pak skládá z prezidentů či premiérů členských států a z Evropské komise a její šéfky či šéfa. Nastavují společně politický unijní program. Rada EU či takzvaná rada ministrů sdružuje šéfy příslušných resortů jednotlivých zemí. Jednají o unijních opatřeních.

Turek dodal, že se o kandidatuře ještě nerozhodl a nechává si čas. Řekl, že i kdyby se nakonec o post českého poslance neucházel, chtěl by přispět k volebnímu úspěchu Motoristů. Zmínil, že by pro něj bylo "příjemnější a jednodušší" zůstat v europarlamentu, kde si vytvořil svůj tým. "Na druhou stranu mi není budoucnost České republiky jedno. A opravdu ten tlak na mě od obou bývalých prezidentů, zahraničních partnerů, mnoha přátel či od Motoristů beru na vědomí," řekl europoslanec.

Pokud by Turek do Sněmovny kandidoval a stal se poslancem českého Parlamentu, mandát europoslance by mu po zvolení zanikl. Podle zákona jsou poslanecké funkce doma a v Evropě neslučitelné, sdělil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Podle Turka stojí Evropa na křižovatce a konzervativní hodnoty by měly sloužit jako kompas "ke stabilnímu řádu" s respektem k národní suverenitě. Trumpův záměr uvalit cla na EU vnímá jako reakci na "evropský protekcionismus", ocenil unijní protinávrh na úplné odbourání cel.

Konferenci moderoval bývalý europoslanec Jan Zahradil, který vystoupil nedávno z ODS a teď je expertem Motoristů na zahraniční politiku. V sále byla třeba senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé) či bývalá asistentka amerických prezidentů Eliška Hašková Coolidge.