Lidovci jsou ve stavu klinické smrti, řešením je i spojení s ODS, říká expředseda Svoboda

Lidovci jsou nyní v klinické smrti a to nejhorší, co se může stát, je nic nedělat. Řekl to ve vysílání CNN Prima News bývalý předseda Cyril Svoboda. Podle něj by mohlo pomoci i sloučení s ODS, které nicméně osobně nechce, protože by zanikla historická strana, která na českou politickou scénu patří. Svoboda vyzývá ke změně směřování strany a k výměně vedení.

Lidovci jako samostatný subjekt v průzkumech dlouhodobě končí pod hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny. Podle aktuálního modelu agentury Median by strana dostala 2,5 procenta hlasů, v prosincovém modelu agentury Kantar měli lidovci dokonce ještě o půl procentního bodu méně. Sám Svoboda byl přitom předsedou v době, kdy se lidovcům dařilo nejméně v historii – tedy při volbách v roce 2010, v nichž strana oslabená o své významné členy včetně Miroslava Kalouska nezískala jediný mandát. Svobodova politická kariéra pak prakticky skončila.

Důvodem tak nízké aktuální podpory lidovců je podle Svobody fakt, že strana ztratila svou odlišnost. „Je důležité, aby se vrátila zpět ke svému tradičnímu voliči, a to není mladý liberální člověk, nýbrž osoba vyššího věku, zejména důchodci,“ uvedl Svoboda ve vysílání CNN Prima News s tím, že voliče straně z velké části přetáhlo hnutí ANO.

Podle Svobody musí strana změnit kurz. „Voliče moc netrápí, kdo je předsedou nebo místopředsedou strany, zajímá je celá její politika. Volám proto po změně kurzu. Což asi samo sebou znamená i změnu vedení, ale to je doprovodný faktor,“ podotkl. V posledních dnech se opakovaně řeší budoucnost šéfa strany a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který po střelbě na Filozofické fakulty UK neukončil vánoční večírek, na který se dokonce vrátil po mimořádném jednání vlády. Následně o průběhu večírku mlžil.

Na Jurečkův konec tlačí i významní lidovci, mezi nimi například další bývalý předseda Pavel Bělobrádek. „Ke změně musí dojít nejen kvůli aféře předsedy, ale i kvůli dlouhodobě špatným výsledkům strany,“ napsal Bělobrádek podle serveru Seznam Zprávy na interním diskuzním fóru strany. Na Jurečkovo místo by se mohli hlásit ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr zemědělství Marek Výborný nebo jihomoravský hejtman Jan Grolich.

Exministr zahraničních věcí Svoboda na CNN Prima News dodal, že je potřeba vrátit se zpět ke konzervativním hodnotám. „Protože je dobré a odpovědné, aby politická strana hájila názor části společnosti, která je velmi konzervativní a potřebuje oporu,“ sdělil.

Svoboda podle svých slov věří, že se stranu nakonec podaří zachránit, připustil však i možnost, že by mohlo dojít k jejímu sloučení s ODS. „Já jsem sice zásadně proti tomu, protože by zanikla historická politická strana, která tu má být. Ale to nejhorší, co se může stát, je, že neuděláme nic a nebudeme ve Sněmovně, v koalici, ani ve spojení s ODS,“ poznamenal.

Experti: Jen změna vedení nestačí

Politologové, které oslovil deník Echo24, se nicméně shodují, že změna ve vedení strany by sama o sobě problém nevyřešila. „To by platilo pouze v případě, kdy by bylo naprosto jasné, že je to právě pouze a jedině osobnost, jednání či vystupování daného předsedy, které stranu do problému dostalo. Ale to není případ aktuální situace v KDU-ČSL. Preference se totiž drží nízko už dlouhodobě, bez ohledu na nějakou aktuální kauzu jejich předsedy,“ míní například Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

Podle něj by strana měla především změnit svou rétoriku a image. „Například rétorika některých poslanců a poslankyň KDU-ČSL při projednávání zákona o manželství pro všechny byla příkladnou ukázkou toho, kde si strana sama a svým vlastním chováním a jednáním pod sebou podřezává větev. Nikdo jim zajisté nebere právo mít a vyjádřit názor na danou věc, ale člověk by čekal trochu vyšší úroveň parlamentní kultury u strany, která je v československé a české politice více než 100 let,“ dodává.

Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity a Institutu SYRI souhlasí s tím, že KDU-ČSL by se měla stát čitelnější a předvídatelnější stranou. „Měla by si ujasnit, jaké jsou její priority a jak je chce prosazovat,“ uvedl Chytilek. „Nejdřív se shodnout, co jsou pro stranu nejdůležitější témata a jaké v nich zastává pozice, a následně přemýšlet, zda tuto programovou preferenci dobře reprezentuje její současná politická aktivita, včetně vedení strany. Voliči obecně preferují spíš čitelnější strany s předvídatelným charakterem. Takovou stranou lidovci bohužel pro ně samé přestávají být,“ myslí si.