Změna nepřišla. Děti se u přijímacích zkoušek přetlačují o místa

PŘIJÍMAČKY NA STŘEDNÍ

Změna nepřišla. Děti se u přijímacích zkoušek přetlačují o místa
Problém s kapacitami středních škol se bude opakovat i v letošním roce. Foto: Shutterstock
1
Domov
Sdílet:

Snahy navýšit kapacity některých oborů středních škol sotva dohání populační nárůst, který se očekával s předstihem více než dekády. Opakuje se tak zřejmě podle očekávání situace z minulého roku, kdy se děti u přijímacích zkoušek „perou“ s výrazně větší přesilou, než v minulých letech. V posledních dvou dnech absolvují první kolo přijímaček i žáci ucházející se o studium na víceletých gymnáziích, kde patří přetlaky k těm největším.

Pokud do zdárného konce dojde nový systém elektronických přihlášek, rodiče i školy by měl ušetřit ponižujících hodinových front a stresu se sháněním míst v druhých kolech přijímacích zkoušek. „Schování“ problému však nic nemění na opakování situace, kdy v některých částech republiky, zejména kolem velkých měst, zůstává kapacita určitých oborů výrazně zaostávající za skutečnou poptávkou rodičů a žáků.

Na střední školy se hlásí už druhý rok po sobě nejsilnější ročníky za desítky let, které mají počtem srovnání s narozenými dětmi v počátku devadesátých let. Podle aktualizovaných dat podalo letos přihlášku do všech oborů středních škol včetně těch s výučním listem asi 157 000 lidí, z toho necelých 152 000 do denní formy studia.

Do všech maturitních oborů si přihlášku s nejvyšší prioritou podalo 123 404 lidí, z toho 119 533 do denní formy studia. K jednotné přijímací zkoušce, která je pro všechny zájemce o maturitní obory s výjimkou uměleckých škol s talentovou zkouškou povinná, se přihlásilo zhruba o 5000 víc uchazečů než loni.

Největší nesoulad mezi kapacitou škol a poptávkou uchazečů je v případě gymnázií, zejména víceletých. Velký převis poptávky je i u některých čtyřletých maturitních oborů, jako je například asistent zubního technika, veterinářství nebo bezpečnostně právní činnost, vyplývá z analýzy ministerstva školství. Odborníci tak opět upozorňují na to, že trvá výrazný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou oborů na středních školách.

Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory z asi 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře. Maturitní obory jsou přitom první volbou téměř 80 procent všech uchazečů o střední školy. Kapacita středních škol pro následující školní rok je podle ministerstva v souhrnu o asi 5400 míst vyšší než loni. V denním studiu je podle ministerstva kapacita vyšší o zhruba 3700 míst.

V úterý a středu skládají první kolo přijímacích zkoušek zájemci o studium na víceletých gymnáziích. Existují třeba případy, kde zájem uchazečů meziročně vzrostl prakticky o dvojnásobek. O studium šestiletých gymnázií má podle posledních dat, které zveřejnilo ministerstvo školství, zájem 7777 uchazečů, nabízená kapacita v Česku je 2442 míst. Na osmiletá gymnázia se hlásí 19 467 žáků, kapacita je 9217 míst. Na osmiletá gymnázia se tak může z hlediska kapacity dostat asi polovina přihlášených, u šestiletých je to asi třetina. Zájem je meziročně vyšší, o osmiletá gymnázia se uchází asi o 500 dětí více než loni, o šestiletá meziročně asi o 400 více.

Opět však panují značné rozdíly mezi kraji, největší nápory se týkají větších měst. Záleží pak také na tom, jak kraje dokázaly navýšit kapacity žádaných oborů. Například Praha je opět „zaskočena“ přílivem studentů zejména ze Středočeského kraje. Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů. Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 000 žáků odjinud.

Problémy s kapacitou škol v Praze byly kvůli velkému zájmu dětí ze Středočeského kraje i loni. Zástupci města před rokem v dubnu uvedli, že Praze chybí na výstavbu škol miliardy korun a žádali zapojení peněz od státu a vytvoření Státního fondu školské infrastruktury, tedy systém, ze kterého by rozvoj školství byl financován. Podle dřívější analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR) by v roce 2030 mohlo v pražských základních školách chybět 3000 míst a v roce 2050 až 18 000 míst.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články