Stačí říct, že to nefunguje. Rozvést se půjde bez výslechu, mění se i péče o děti

Rozvod bez zdlouhavého dokazování, bez hledání viníka a v řadě případů i bez výslechu manželů. Od 1. ledna platí v Česku největší změna rodinného práva za poslední roky, která výrazně zjednodušuje zánik manželství a současně přepisuje pravidla péče o děti po rozvodu. Novela občanského zákoníku staví na myšlence, že pokud vztah nefunguje, stát nemá nutit partnery k ponižujícímu „rozebírání soukromí“ před soudem.

Zásadní změnou je zrušení povinnosti zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Soud už nebude zkoumat, kdo za rozpad vztahu může, ani vyslýchat manžele k intimním detailům jejich soužití. V praxi tak bude často stačit konstatování, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno. Výjimkou budou pouze situace, kdy jeden z manželů bude žádat zamítnutí rozvodu kvůli mimořádným okolnostem nebo rozporu se svým zájmem. Novela zároveň zavádí pojem „smluvený rozvod“, který umožní v případech shody obou partnerů rychlejší a méně formální postup.

Další klíčovou novinkou je sloučení rozvodového a opatrovnického řízení. Pokud mají manželé nezletilé dítě a dokážou se dohodnout, soud bude moci rozhodnout o rozvodu i o poměrech dítěte v jednom řízení. Zákon také upouští od povinného výslechu manželů a v některých případech i od povinného zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem, pokud soud neshledá střet zájmů mezi rodiči a dítětem. Cílem je zrychlení řízení a snížení psychické zátěže všech zúčastněných, zejména dětí.

Právě péče o děti po rozvodu dozná výrazných změn. Novela ruší dosavadní rozlišování na výlučnou, střídavou a společnou péči. Soud už nebude určovat „hlavního“ a „druhého“ rodiče, ale bude vycházet z principu, že oba rodiče mají i po rozvodu stejnou rodičovskou odpovědnost. Nově má soud rozhodnout buď o péči obou rodičů, nebo přesně stanovit rozsah péče každého z nich. Pokud by měl o dítě pečovat pouze jeden rodič, musí to být spojeno se zásahem do rodičovské odpovědnosti toho druhého, například jejím omezením či pozastavením.

Zákon zároveň posiluje práva dítěte. Výslovně zakotvuje nepřijatelnost tělesného trestání, působení duševního strádání a ponižujících výchovných prostředků. Rodiče za fyzické tresty nečekají nové sankce, změna má především hodnotový a preventivní charakter. Rozšířena je také definice styku s dítětem, která nově zahrnuje nejen osobní kontakt, ale i nepřímý styk a právo na informace o dítěti.

Novela se dotýká i výživného. Soud bude moci stanovit výživné i při péči obou rodičů, pokud se na tom dohodnou. Zvyšuje se úrok z prodlení u dlužného výživného a nově bude možné postoupit splatnou pohledávku na výživném třetí osobě, v některých případech se souhlasem soudu. Zpřesňuje se také posuzování příjmů rodiče, který má výživné platit, včetně jeho potenciálních výdělků.

Změny se promítnou i do samotného soudního řízení. Nově zavedená prozatímní rozhodnutí mají soudům umožnit rychle a pružně upravit poměry dítěte bez nutnosti složitých předběžných opatření. Řízení má být méně formální, s důrazem na rychlost, omezení odročení jednání a jasnější komunikaci soudu s účastníky. Novinkou je také soudní poplatek za odvolání v řízeních týkajících se nezletilých ve výši 3 000 korun.

Přestože se kolem novely vedla politická debata a zaznívaly obavy zejména z dopadů na děti ve vysoce konfliktních rozvodech, účinnost zákona se nakonec neodložila, jak požadovalo mimo jiné hnutí STAN. Ministerstvo spravedlnosti vedené tehdejší ministryní Evou Decroix (ODS) trvalo na tom, že změny představují dlouho očekávanou modernizaci rodinného práva. Deník Echo24 o sporech o novelu informoval v minulosti zde.