Neplatiči alimentů budou mít první půlrok vyšší úroky z prodlení

Lidé, kteří neplatí výživné na nezletilé děti, budou od příštího roku mít vyšší úroky z prodlení. V prvním půlroce budou za každý den činit 2,5 promile dlužné částky. Poté budou na běžné sazbě. Nařízení, které určuje výši úroků z prodlení, schválila vláda v demisi. Na tiskové konferenci to oznámil končící ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předpis připravilo ministerstvo spravedlnosti.

"Po dlouhých debatách se přistoupilo k tomu, abychom výrazně zvýšili motivaci těch, kteří mají platit výživné, a to tím způsobem, že byla upravena speciální sazba úroků na neplacené výživné 2,5 promile denně po dobu prvních šesti měsíců... Snažíme se hledat cestu, jak motivaci (k placení) výrazně zvýšit," uvedl Jurečka.

Po dobu prvních šesti měsíců prodlení se bude od ledna uplatňovat zvýšená sazba, a to 2,5 promile dlužné částky za den. Po uplynutí půlroční doby bude platit běžná sazba, která podle nařízení odpovídá výši repo sazby stanové Českou národní bankou pro dané období ročně a která je zvýšená o osm procentních bodů. Podle podkladů k nařízení letos k 1. červenci činila repo sazba 3,5 procenta. U prodlení, které vzniklo po začátku druhého pololetí, tak úrok dosahuje 11,5 procenta ročně.

Pokud činí výživné 4000 korun měsíčně, při běžné sazbě je při čtyřměsíčním prodlení alimentů na jedno dítě úrok 380 korun, při půlročním 798 korun a při ročním 2964 korun. S novou zvýšenou sazbou to bude při čtyřměsíčním prodlení 3000 korun, při půlročním 6300 korun a při ročním pak 17 898 korun. U dvou dětí běžné úroky činí při čtyřměsíčním prodlení 760 korun, při půlročním 1596 korun a při ročním 5928 korun. Ve zvýšené sazbě to nově bude při čtyřech měsících prodlení 6000 korun, při šesti 12 600 korun a při ročním 35 769 korun.

"Cílem je motivovat rodiče k včasnému placení a posílit ochranu dětí, které se samy nemají jak bránit a pro které je výživné často hlavním příjmem," uvedla ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS). Dodala, že neplacení výživného není spor mezi dvěma dospělými, ale dopadá na potomky. "Zvýšený úrok má jasně říct, že na potřebách dítěte se šetřit nesmí," sdělila Decroix. Podle ní stát nemá jen trestat, ale má motivovat k odpovědnému chování.

Podle podkladů k nařízení začalo loni 3780 exekučních řízení k vymáhání výživného na nezletilé děti. Ve dvou předchozích letech bylo případů vždy 4200. Dětem neplatičů v tísnivé situaci posílá náhradní alimenty stát. Vyplácí až 3000 korun měsíčně, a to až šest let. V roce 2022 poskytl 159,3 milionu korun, loni o 110 milionů korun víc.

Podle resortu spravedlnosti nařízení navazuje na schválenou novelu občanského zákoníku. Od ledna začíná platit také novela trestního kodexu, která upravuje trestnost neplacení alimentů. Postih zachovává tam, kde dítěti hrozí nouze, upřesnilo ministerstvo spravedlnosti.