Nový neslavný rekord za miliardy. Příspěvek na bydlení pobírá 295 tisíc lidí, pohltí ho reforma dávek

Stále dramaticky narůstá počet lidí, kteří si žádají o štědré dávky na bydlení. Příspěvek, který se v posledních letech začal po vládních výzvách zneužívat i mezi dobře situovanými lidmi, v únoru pobíralo meziročně o dvacet tisíc domácností navíc. Jde o nový rekord, na který za jediný měsíc padlo přes 1,9 miliardy korun. Podobné tempo lze očekávat minimálně do října, kdy by měla v případě schválení vstoupit v platnost reforma sociálních dávek. Ta spojí čtveřici dávek včetně této do jedné, v celku se však očekává, že se systém ještě prodraží.

Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně. Jenže kritici varují, že podle nynějšího návrhu reformy dávek s tím stát zřejmě zároveň výrazně poškodí i ty, kteří by skutečně pomoc potřebovali, jako například část samoživitelek žijících s menšími dětmi.

Podle dat ministerstva práce v únoru dávka zaznamenala nový rekord, pobíralo ji přes 295 tisíc domácností. Za jeden měsíc tak příspěvek přišel na více než 1,9 miliardy korun oproti 1,6 v minulém roce. Za první dva měsíce roku tak stát vydal na příspěvku na bydlení přes 3,6 miliardy korun. Za minulý rok vyšla dávka celkově na více než 20 miliard korun. V roce 2022 se suma meziročně zvedla zhruba o dvě miliardy na 8,6 miliardy korun. V dalším roce se pak zdvojnásobila na 17,9 miliardy korun. Tehdy v prosinci stát přispěl na bydlení 270 900 domácnostem. Do nynějšího rekordu dostalo nejvíc domácností dávku loni v srpnu, a to 292 200.

Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“.

Řešení vidí ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reformě dávek, která nyní prošla sněmovnou a začít má platit v říjnu letošního roku. Ta by totiž měla vést k většímu zacílení podpory bydlení, tedy jednoduše řečeno, ekonomicky aktivní lidé s poměrně vysokými příjmy by na ni měli ztratit nárok.

Nyní je systém nastaven tak, že mohou příspěvek získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. 30 procent příjmu však zároveň nesmí přesahovat stanovený normativ, tedy jakousi hranici, která se stanovuje rozdílně pro Prahu a Brno a následně obce podle počtu obyvatel, zároveň je ovlivněna počtem lidí v domácnosti. Necelá třetina příjmu v Brně tak například u jednoho žadatele nesmí přesáhnout něco přes 17 tisíc korun. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativy a těmito 30 procenty příjmu.

I po reformě dávek má zůstat v platnosti limit 30 procent výdajů na bydlení. Nyní se ale mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky. V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně.

❌ Nízké stropy dopadají na nezranitelné jednotlivce. V Praze si může nájemník pohoršit i o 3 000 měsíčně – i když bydlí levně a na malém prostoru.
❌ Paušalizace energií zjednodušuje čerpání, ale nefunguje tam, kde náklady ovlivnit nemohou – třeba v nezateplených domech.

13/

— PAQ Research (@paq_research) March 26, 2025

Pro ty, kteří spadnou do kategorie „běžné“ domácnosti tak má změna znamenat i velmi výrazný úbytek podpory právě za složku bydlení, pro „zranitelné“ naopak zvýšení. Podle kritiků se to však negativně dotkne i řady lidí, kteří by pomoc nadále potřebovali. Podle agentury PAQ Research jednak zůstává problém paušálního určení cen nájmů, tedy rozdělení na Prahu, Brno a obce podle počtu obyvatel, které neodpovídají reálným cenám na trhu. A stejně tak určení zranitelných domácností, tedy například v případě samoživitelek s dítětem ve věku 8-10 let, kde s překročením osmých narozenin může samoživitelka skokově přijít o několik tisíc korun měsíčně. Přestane totiž patřit do zranitelné domácnosti.

„Nízké stropy dopadají na nezranitelné jednotlivce. V Praze si může nájemník pohoršit i o 3 000 měsíčně – i když bydlí levně a na malém prostoru,“ uvádí PAQ Research k nynější verzi schválené sněmovnou. Za problematické pak považují i nízkou hladinu zmíněného životního minima, skrze které se má určovat rozdělení na zranitelné a běžné domácnosti, ačkoliv sněmovna přistoupila k jeho mírnému zvýšení.