Zemřel držitel Nobelovy ceny Daniel Kahneman, jeden z nejvlivnějších ekonomů světa

Uznávaný izraelsko-americký psycholog, profesor, ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2002 Daniel Kahneman zemřel ve svých 90 letech. Emeritní profesor psychologie a veřejných záležitostí Princetonovy univerzity v New Jersey, 7. nejvlivnější ekonom světa a autor slavné knihy Myšlení: rychlé a pomalé, skonal v rodinném kruhu 22 dní po svých devadesátinách, informuje deník The Washington Post.

Profesor behaviorálních věd a veřejné politiky Eldar Shafir o Kahnemanovi prohlásil, že byl velikánem v oboru, princetonskou hvězdou, dobrým člověkem a skvělým kolegou a přítelem. „Od jeho příchodu do oboru už velká část společenských věd není jako dříve. Bude nám velmi chybět,“ řekl Shafir.

Kahnemanova práce o psychologii úsudku a rozhodování, kterou zpopularizovala jeho oceňovaná kniha Myšlení: rychlé a pomalé z roku 2011, položila jedny z prvních základů oboru behaviorální ekonomie, moderních behaviorálních věd a jejich aplikací v politice, uvádí v prohlášení Centrum pro behaviorální vědy a veřejnou politiku Kahneman-Treismanové na Princetonově univerzitě, které zesnulý nobelista zastřešoval jménem.

Today we’ve lost a giant and a visionary: Prof. Daniel Kahneman has passed at the age of 90. The Princeton SPIA community shares our condolences with his family and all who knew him, learned from him, and loved him. https://t.co/JbTXQSuzlw

— Princeton School of Public & International Affairs (@PrincetonSPIA) March 27, 2024

„Jsme hrdí na to, že Centrum nese jeho jméno spolu se jménem jeho manželky Anne Treismanové, významné princetonské vědkyně, která zemřela v roce 2018. V nejbližší době bude zahájeno plánování oslav Kahnemanova života a díla na akademické půdě,“ doplnilo centrum při Princetonské univerzitě.

Kahnemanovi byla za výzkum, který přemostil obory psychologie a ekonomie, udělena v roce 2002 Nobelova cena za ekonomické vědy. Palestinský rodák, jenž pochází z Tel Avivu a vyrůstal v Paříži, byl v roce 2015 prestižním časopisem The Economist označen za 7. nejvlivnějšího ekonoma na světě.

Během svého mládí se rozhodl nastoupit do vojenské služby, v roce 1954 byl zařazen jako poručík, poté se stal velitelem čety a nakonec psychologem izraelské armády. Mezi jeho hlavní povinnosti patřilo podílet se na výběru kandidátů do důstojnické školy a rovněž pro tento účel sestavovat sérii testů. Použil metody, které používala britská armáda ve druhé světové válce. Základní principy jeho metod používá izraelská armáda dodnes.

V roce 1954 také získal bakalářský titul z psychologie a matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a následoval doktorát v oboru psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Následně se na obě univerzity vrátil, ale už jako profesor či lektor psychologie.

Kahneman nastoupil na Princetonskou univerzitu v roce 1993, poté co působil na Hebrejské univerzitě, Univerzitě Britské Kolumbie (zde se stal i docentem) a Kalifornské univerzitě v Berkeley. Byl jmenován profesorem na katedře psychologie a na Woodrow Wilson School of Public and International Affairs (nyní SPIA) a společně se Shafirem vytvořil první kurz psychologie pro politiky, který se zde vyučuje dodnes.

Seznam Kahnemanových ocenění je dlouhý. V roce 2013 mu prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody. Kahneman byl také zvolen členem Národní akademie věd (2001), Americké filozofické společnosti (2004) a Britské akademie (2008). Americká akademie věd a umění ho vyznamenala cenou Talcotta Parsonse (2011), Americká psychologická asociace mu udělila několik ocenění za vynikající výsledky a udělila mu řadu čestných titulů.

Prospektová teorie a Myšlení: rychlé a pomalé

Nobelista na sebe nejvíce upozornil „prospektovou teorií“, což je behaviorální ekonomická teorie, jenž vychází z principu systematické volby, kterou lidé nejčastěji dělají. Teorie popisuje způsob přemýšlení o zisku a ztrátě, úspěchu a neúspěchu ne na základě objektivních pravděpodobnostních výpočtů, ale na základě chování běžných lidí, jakési subjektivní pravděpodobnosti. Kombinuje psychologické pohledy s ekonomickými a zavádí tzv. „psychohodnotu“. Tvoří ji tři kognitivní principy, které mají vliv na hodnocení finančních výsledků a jsou také součástí mnoha procesů vnímání, emocí a úsudků.

Tyto principy odlišují prospektovou teorii odlišují od modelu maximalizace očekávaného užitku. Každý z těchto principů sám o sobě představuje zajímavý postřeh, který může vysvětlit některé ekonomické jevy považované za anomálie. Mezi klíčové principy patří princip referenčního bodu, klesající citlivosti a princip averze ke ztrátě.

Za pozornost také stojí jeho, již zmiňovaná, kniha Myšlení: rychlé a pomalé. Rozděluje v ní lidské myšlení do dvou samostatných systémů. První systém funguje automaticky a rychle, bez pocitu úmyslné kontroly, s velmi malým, nebo žádným úsilím. Je intuitivní, proto jej nelze vypnout a jeho hlavní složkou je asociativní paměť, díky které tento systém neustále kontroluje vše, co se kolem nás děje a následně atribuuje a vytváří logické interpretace těchto jevů.

Druhý systém je pomalý a analytický, přikládá pozornost vědomým duševním činnostem, které pocit kontroly vyžadují. Také často racionalizuje a vysvětluje mnohdy iracionální rozhodnutí, která provedl první systém.