Američané nedovolili Ukrajincům sjednat mír s Ruskem, tvrdí exkancléř Schröder

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder poskytl rozsáhlý rozhovor listu Berliner Zeitung, v němž mimo jiné popisuje svůj pohled na jednání o míru v počátcích ruské války proti Ukrajině. Schröder, který kvůli svým vztahům s režimem Vladimira Putina čelil tvrdé kritice, podezřívá z neúspěchu jednání Spojené státy. Ty podle něj zřejmě nedovolily Ukrajině uzavřít na jaře 2022 mír za tehdy nabízených podmínek, ač tomu byli vyjednávači nakloněni. Jeho vyjádření věnovala prostor i ruská státní agentura TASS.

Krátce po ruském útoků na Ukrajinu se pokoušel Gerhard Schröder, bývalý kancléř a přítel ruského prezidenta Vladimira Putina, působit jako mediátor při mírových jednáních, popisuje Berliner Zeitung. Při jednáních v Istanbulu v březnu roku 2022 podle něj Ukrajinci nekývli na nabízené podmínky ukončení války, „protože jim to nebylo dovoleno“.

Schröder tvrdí, že ho o jednání s Putinem požádala sama ukrajinská strana. Za ni měl přitom se Schröderem jednat nynější ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který podle Schrödera ukazoval dobrou vůli směrem k některým podmínkám, například že Ukrajina nebude usilovat o místo v NATO. „Ale v důsledku k ničemu nedošlo. Můj dojem je takový, že ani nemohlo, protože všechno ostatní rozhodoval Washington,“ tvrdí 79letý Schröder pro německý list.

Ukrajinci podle Berliner Zeitung přitom krach jednání mj. dávali za vinu tomu, že došlo k objevení masakru v Buče, kde se po odchodu ruských vojáků začaly objevovat důkazy o vraždění a mučení civilních obyvatel města a dalších zločinech ruských vojáků. Schröder ale tvrdí, že v době jednání s Umerovem se ještě o Buče nic nevědělo.

Schröder, který jako kancléř vedl německou vládu v letech 1998 až 2005, má v Německu kontroverzní pověst. Krátce po svém odchodu z funkce kancléře začal působit v hospodářské oblasti. Od září 2017 do května 2022 působil jako předseda dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť. Stal se předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, které provozuje plynovod Nord Stream. Tímto plynovodem proudilo pod Baltským mořem velké množství zemního plynu z Ruska do Německa.

Po ruské invazi na Ukrajinu neodsoudil Moskvu za vojenskou agresi, kritizoval protiruské sankce a odmítal odejít z dozorčích rad ruských státních podniků, za což čelil tvrdé kritice. Hrozilo mu také vyloučení z domovské sociální demokracie (SPD). Později řekl, že válku na Ukrajině považuje za „chybu ruské vlády“.

Rozpočtový výbor Spolkového sněmu loni v květnu odebral Schröderovi peníze na kancelář a personál. Oficiálně to poslanci nezdůvodnili jako trest za kontroverzní vazby na Rusko, ale jako to, že bývalý kancléř již neplnil žádné povinnosti vyplývající z jeho funkce. To Schröder napadl u soudu, který ale rozhodnutí výboru podpořil. Důchod pro bývalé kancléře a nárok na státem placenou ochranku mu zůstaly.