„Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska“

PROF. KRYSIAK O POLSKÉ PROSPERITĚ

„Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska“
"Za osm let vlády konzervativců polská společnost ohromně zbohatla, parita kupní síly vyrostla víc než o 50 procent. A roste dál," říká Zbigniew Krysiak. Foto: Michal Čížek
2
Týdeník
Daniel Kaiser
Sdílet:

Za osm let vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) polská společnost ohromně zbohatla, říká varšavský profesor finančních věd Zbigniew Krysiak. „Parita kupní síly vyrostla o víc než 50 procent. A roste dál. I minimální hodinová mzda, za Tuska pět zlotých neboli jedno euro, je dnes šestkrát vyšší,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo ekonom, který vede programovou radu Institutu pro Schumanovo myšlení. Do Prahy Krysiak přijel na mezinárodní konferenci Patrimonia Sancti Adalberti nazvanou Budoucnost střední Evropy.

V jakém stavu je po dvou vládách PiS, které trvaly osm let, polské hospodářství?

Na to je jednoduchá odpověď. Od roku 2016 dosud jsme zažívali velké zlepšení. Měli jsme nejvyšší růst HDP jak v Evropské unii, tak v polské historii, nejnižší nezaměstnanost. Z několika důvodů: například celkem nikdo nemůže zpochybnit, že za této garnitury se na rozhodující místa dostávali profesionálové a že ministerstva, ale i podniky se státní účastí jako třeba PKN Orlen jsou zkrátka dobře řízené. Orlen je spolehlivý dodavatel, operuje v Německu, v České republice, na Litvě, na Slovensku, v Maďarsku. Právě otvírá pobočku v Rakousku. Dnes je to největší firma ve střední Evropě a tuším dvoustá ve světě. Loni během energetické krize podržel v Polsku rozpočet domácností nižší cenou benzinu. Mít v tu chvíli západní vlastníky, pocítily by polské domácnosti tu krizi víc. Musím v této souvislosti zmínit finanční krizi z roku 2008. Tehdy tři čtvrtiny našeho bankovního sektoru drželi vlastníci ze Západu. A co se nestalo? Banky, což byly reálně západní banky, náhle stoply kredity pro polské podniky, protože měly své problémy doma. Poučili jsme se a dnes je domácí podíl v bankách nad 60 procenty. Dál: jeden z principů, který Polsko za vlád PiS začalo uplatňovat, se jmenuje ekonomická solidarita. Tento pojem vědomě navazuje na Solidaritu z 80. let. Ekonomickou solidaritou je například vůle státu zajistit, aby daně platili všichni, kdo je platit mají. Paradoxně se tak při snižování daňových sazeb daří vybírat víc do rozpočtu. Ilustroval bych to na ostřejším postupu vůči takzvané DPH mafii. Za předchozí vlády Donalda Tuska se podvodům kolem daně z přidané hodnoty stát moc nevěnoval, za PiS se to změnilo.

Moment, jak ta DPH mafie fungovala?

To byly firmy, které jednoduše daňovému úřadu poslaly fakturu za zboží. Ale ve skutečnosti to byly prázdné faktury, žádná transakce zboží se nekonala. Firma jakoby vyvezla zboží za hranice a pak ho jakoby zase přivezla. A z této prázdné transakce si nárokovala vratku DPH. Tímto způsobem se ze státního rozpočtu fakticky kradly peníze a stát přicházel o nezanedbatelné sumy. Za Tuskovy vlády, během pěti až šest let, stát přišel celkem asi o 250 až 300 miliard zlotých, nějakých 60 miliard eur. V těch letech se státní rozpočet pohyboval mezi 60 a 70 miliardami eur ročně. Neboli oni tímto jedním nicneděláním přišli za svůj mandát o jeden roční rozpočet. Ohromné peníze.

Přicházeli o ně podle vás schválně?

Chyběl dohled, kontrola byla slabá. V jednom konkrétním případě, tehdy šlo o dovoz benzinu, finanční úřad na hranicích prokazatelně hlásil na vládní místa své pochybnosti, a vládní místa nereagovala. Hned po nástupu PiS se zavedla nutná opatření a během jednoho dvou let už stát na vratkách DPH získával 15 miliard eur navíc. Což mu umožnilo jak různé investice, tak nasypat peníze do rodinné politiky. Rodina za každé dítě mladší osmnácti let dostávala 500 zlotých měsíčně, dneska ještě víc. Následkem zavedení dětského příspěvku významně spadla dětská chudoba. V roce 2016 jsme v této kategorii byli jedni z nejhorších v Evropě, dnes naopak patříme mezi tři země EU s nejnižší dětskou chudobou.

Jaké otázky dále zazněly:
Jakou daňovou politiku dělala strana PiS posledních osm let?

Jak se za vlády PiS vyvíjel státní dluh?

Je to tak, že tato prosperita v polských dějinách nemá obdoby?

Jak podstatné pro Polsko byly evropské dotace?

Při obrázku ekonomického vzestupu, který jste tu načrtl, se zdá skoro neuvěřitelné, že by opozice vůbec mohla sestavovat vládu.

Proč se v levicově-liberálním táboře mluví o konci demokracie, pokud by měl ještě jednou vyhrát Kaczyński?

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články