Souboj titánů. Zuckerberg vyzval Muska na souboj
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VOLBY V NĚMECKU
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil, že se nehodlá ucházet o funkci volebního lídra sociální demokracie (SPD). Na videu zveřejněném na sociálníc ...
Ohlášený zápas v kleci mezi miliardáři a vlastníky sociálních sítí Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem je stále ve stadiu plánování. Není zcela jasné, nakolik je budoucí bitka myšlena vážně. Na jednu stranu se oba dva nechávají fotit, jak cvičí jiu-jitsu, na druhou stranu Muskovi zápas prý zakázala jeho maminka. V podnikatelské sféře ale Zuckerberg po Muskovi tvrdě vystartoval. Jeho Meta, jež vlastní Facebook a Instagram, spustila sociální síť Threads. Jedná se o klon Muskova Twitteru a cílem je odlákat jeho čím dál tím víc nespokojenější uživatele.
Threads není zdaleka první takový pokus. Předtím než kontrolu nad Twitterem převzal Musk, pravidelně se opakovaly pokusy pravičáků založit si vlastní sociální síť, kde by nepodléhali pravidlům Twitteru, jež podle nich příliš stranila levici. Takto vznikly sítě Gab, Parler nebo Truth Social Donalda Trumpa. Když Musk Twitter koupil, byla to naopak levice, která ve strachu, že její oblíbenou síť zavalí neonacisté, ohlásila migraci. Oznámila přesun na sítě Mastodon a Skyblue.
Všechny tyto pokusy selhaly z prostého důvodu, Twitter je stále středem dění. Byl první, a stal se tedy „veřejným prostranstvím“ internetu. Politici, novináři a opinionmakeři tam spolu diskutují, hádají se, snaží se navzájem „zrušit“, docílit vyhazovů z práce a podobně. Je to děsivé nepřátelské místo, zároveň ale velice zábavné a všichni jeho uživatelé jsou na něm evidentně závislí. Konverzace odehrávající se na Twitteru má sílu ovlivňovat reálné dění, zvláště pokud politici podlehnou představě, že tam vyjadřované názory jsou vůlí většiny, a ne výkřiky několika hyperangažovaných aktivistů.
K tomu, aby takováto diskuse mohla probíhat, však potřebujete obě dvě strany, sociální síť, jež se chlubí tím, že součástí je pouze levice či pravice, je tak předem odsouzena k neúspěchu. Lidé, kteří si založili účty mimo Twitter, tak zběsile psali na Twitter, co se mimo něj děje. Muskova síť zůstávala neporazitelná.
Odpůrcům Twitteru se však dostalo neočekávané pomoci od samotného Muska. Ten za firmu zaplatil 44 miliard dolarů, evidentně přemrštěnou cenu, nyní se snaží peníze vyždímat zpět. Všechny změny jsou však spíše k horšímu. Zavedení poplatku za „modrou fajfku“, jež dříve sloužila jako ověření, že se jedná o oficiální Twitter, jen naštvalo ty nejdůležitější uživatele. Benefity placení za Twitter nejsou příliš zjevné, takže velký nákup modrých fajfek se nekonal. Zásahy do algoritmu vedly k tomu, že lidé nyní vidí méně účtů, které vidět chtějí, a naopak vidí spoustu těch, jejichž hlavním účelem je člověka naštvat. Nakonec Musk vyhodil 6000 zaměstnanců Twitteru neboli asi 80 % z celkového počtu. To se podepsalo na kvalitě stránky, jež trpí znatelně častějšími výpadky a dalšími technickými problémy.
Ty možná stály za událostí z minulého víkendu, kdy Twitter omezil počet příspěvků, které člověk může vidět. Jednalo se o dočasné řešení. Musk tvrdil, že síť mu přetěžovali boti, kteří z ní těžili data. Spekulace kolující po internetu byla, že Musk nezaplatil Googlu účet za hostování serverů Twitteru, a ten mu proto omezil jejich využívání. Ať už to bylo jakkoliv, byla to další připomínka, že Twitter se pomalu rozpadá.
Do toho přichází Zuckerberg se svojí sítí Threads. Jako majitel Facebooku a Instagramu již má obří zásobu uživatelů, kteří si mohou jednoduše překlopit své účty i na Threads. Ty se navíc neprofilují ani jako „levicové“, ani jako „pravicové“. Poprvé se tak objevil konkurent Twitteru, jenž má teoretickou šanci uspět. Buď Musk zlepší uživatelskou zkušenost na své síti, nebo mu hrozí, že mu všichni utečou k Zuckerbergovi. Tedy pokud zrovna náhodou nejste v EU.
Evropská unie zablokovala spuštění Threads kvůli regulacím o ochraně soukromí. Přes všechny strachy, kdo všechno vypne internet, reálně virtuální dosah Evropanům omezuje pouze Brusel. Menší zahraniční stránky nesplňující pravidla GDPR jsou tak v EU nedostupné. Nyní brání přímé konkurenci Twitteru, jež by mohla vést ke zlepšení uživatelského zážitku. Přitom s Twitterem má EU vlastní spor a hrozí, že pokud nebude splňovat její pravidla pro boj s dezinformacemi, tak ho v Evropě vypne. EU se ureguluje k smrti.