Sněmovna schválila smlouvu s Vatikánem, která vyvolala bouřlivou debatu o zpovědním tajemství
ZPOVĚDNÍ TAJEMSTVÍ
Sněmovna schválila ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Rozhodla o tom navzdory výhradám kritiků pasáží smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Stejně v lednu postupoval i Senát. Žádost o odklad schvalování kvůli předběžnému soudní přezkumu souladu smlouvy s ústavním pořádkem sněmovna odmítla. Na Ústavní soud se kvůli přezkumu nyní hodlá obrátit skupina senátorů dříve, než o podpisu smlouvy kvůli její platnosti rozhodne prezident Petr Pavel.
Pro schválení smlouvy hlasovalo 92 ze 152 přítomných poslanců, proti jich bylo devět. Smlouvu podpořili zástupci všech poslaneckých klubů, přičemž proti byli jednotně pouze Piráti a poslanci SPD se hlasování s výjimkou Jaroslava Foldyny zdrželi, podobně jako polovina poslanců ANO. Pro schválení smlouvy byli jednotně pouze poslanci vládních stran.
Sněmovna se zároveň hlasy 110 ze 154 přítomných poslanců shodla v doprovodném usnesení na tom, že záměrem jejího souhlasu se smlouvou nebylo rozšiřovat institut zpovědního tajemství nad rámec platného právního řádu. Současně požádala vládu o to, aby pokračovala v opatřeních na ochranu obětí zneužívání a dojednala s církvemi vymezení okruhu pastoračních pracovníků.
Smlouva Česka s Vatikánem se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nestane součástí ústavního pořádku a nezhorší ani postavení obětí zneužívání v církvi. Ministr to uvedl v úvodu závěrečného kola sněmovního schvalování konkordátu, proti němuž brojí zejména Piráti hlavně kvůli pasáži o zpovědním tajemství. Smlouvu pokládají za zbytečnou a požadují její přezkum Ústavním soudem.
„V případě zpovědního tajemství smlouva pouze konstatuje, že jej ČR uznává,“ uvedl k námitkám ministr. Smlouva podle něj nevymezuje rozsah zpovědního tajemství, není ani stanoveno, že by bylo nedotknutelné a absolutní. Smlouva je podle Blažka v souladu s platným právním řádem a „nestane se součástí ústavního pořádku“.
Terčem kritiky se stalo ustanovení, podle něhož pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Odpůrci smlouvy tvrdí, že pastoračním pracovníkem by mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí. Podle Blažka dává smlouva možnost omezit zákonem nositele práva podobného zpovědnímu tajemství například pouze na kaplany a církev je podle prohlášení České biskupské konference takovému dialogu nakloněna. Termín „pastorační pracovníci“ byl podle vlády do smlouvy vložen kvůli nekatolickým církvím.
