„Nevím, jestli je ještě Zelenskyj demokrat.“ Arestovyč bude kandidovat na ukrajinského prezidenta

Autoritářské znaky, silné prosazování zájmů agrárních skupin, možné chyby v počátku války a zamilovanost do sebe. To vidí u ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jeho bývalý poradce a mediálně známá osobnost z prvního roku ruské invaze Oleksij Arestovyč. Arestovyč, který se jako jeden z mála odvažuje veřejně prezidenta kritizovat, v rozhovoru pro polský server Onet.pl potvrdil, že chce sám kandidovat na ukrajinského prezidenta. Připomněl, že populární náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj je stále bezpečnostními orgány vyslýchán. Arestovyč by souhlasil s výměnou území za mír za předpokladu, že by Ukrajina vstoupila do NATO. Tvrdí, že v případě uzavření míru půjde ale jen o možná letitou pauzu a později Rusko opět zaútočí. Pro Kyjev není podle něj Donbas tak důležitý jako Krym.

Podle Arestovyče zhoršení vztahů mezi Varšavou a Kyjevem nemá nic společného s Německem, jak si Poláci myslí. Některé polské zdroje totiž tvrdí, že zájmem Paříže a Berlína je marginalizovat vzrůstající moc Varšavy a to i s pomocí Kyjeva. "Toto vzplanutí je důsledkem toho, že prezident Zelenskyj se zamiloval sám do sebe, a přílišného zájmu ukrajinského prezidenta o zájmy podnikatelských skupin působících v zemědělství. Není na tom nic proněmeckého," řekl bývalý poradce kanceláře ukrajinského prezidenta, který byl za ne zcela jasných okolností v lednu donucen k rezignaci, když informoval jiným způsobem o válce, než ukrajinská média. Teď naznačil, že Zelenskyj moc nechápe geopolitický vývoj.

Arestovyč uvedl, že "Polsko ukázalo kolosální pomoc Ukrajině, která nás na začátku války vlastně zachránila...a nic za to nežádalo". Nicméně vztahy se bohužel zhroutily, když Kyjev přestal brát ohled na polské zájmy, jako v případě obilného konfliktu. Přimlouvá se také za smír ve věci Volyňského masakru, za exhumaci a pohřbení obětí, jak to žádá Varšava, a vytvoření mezinárodní komise historiků za účastí lidí jako například Timothy Snyder.

Arestovyč netuší, zda sám Zelenskyj znovu hodlá kandidovat. Volby by měly být příští rok, ale jak ukrajinský prezident dříve avizoval, za současné války to není jisté a požadoval od Západu další miliardy, aby se volby mohly konat. "Ohledně prezidenta Zelenského existuje mnoho otázek, řekl jeho bývalý poradce. Jako příklad uvedl přípravu na válku, chyby ve způsobu jejího vedení nebo proč Ukrajina ztratila jih země. "To jsou otázky, které lámou kariéru. Také Zelenského," řekl a klade si otázku: "je prezident Zelenskyj stále demokrat, nebo možná už nutně ne?“ Podle něj se Zelenskyj "hluboce mýlí ve svém hodnocení sebe sama a toho, jak je vnímán ve světě."

Arestovyč neví, zda by mohl mít prezidentské ambice populární náčelník generálního štábu ukrajinské armády Velerij Zalužnyj, o kterém se v této záležitosti spekuluje. Arestovyč v rozhovoru potvrzuje, že Zalužnyj je stále vyslýchán bezpečnostními orgány v souvislosti se začátkem války. Současně říká, že on s ním má výborné vztahy. Pokud jsou ambice Zalužného nejasné, sám Arestovyč se jimi netají. "Také hodlám kandidovat," uvedl.

Bývalý ukrajinský prezidentský poradce vrhá trochu jiné světlo na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který je podle něj velký hráč a se kterým Kyjev udržoval vždy dobré vztahy. Tvrdí, že Lukašenko zřejmě nepřímo zachránil Kyjev před dobytím Rusy, když těsně před invazí stáhl běloruskou armádu od ukrajinských hranic a tím umožnil dvěma ukrajinským brigádám, které byly vázány na hranice, obrátit se na pomoc ukrajinskému hlavnímu městu.

Podle Arestovyče, i když bude po nějaké době uzavřen s Rusy mír, Moskva znovu na Ukrajinu zaútočí. "Myslím si, že Rusko znovu zaútočí na Ukrajinu. A to bez ohledu na to, jak válka, která právě probíhá, skončí. Rusko se pomstí stejně jako se pomstilo během druhé čečenské války za svou porážku v první části tohoto konfliktu. A střety zájmů mezi Ruskem a Ukrajinou jsou tak hluboké, že k další válce prostě musí dojít," prohlásil.

Arestovyč souhlasí s "výměnou území za mír", za podmínky, že by se Ukrajina stala členem NATO, ale i tak podle něj půjde o dočasnou záležitost. "Tuto možnost plně přijímám, tím spíše, že v takovém scénáři by bylo možné vysvětlit armádě a národu, za co bojovali a za co umírali. Ale to by bylo samozřejmě jen dočasné řešení. Protože všechna území okupovaná Ruskem – dříve nebo později – se musí vrátit Ukrajině," uvedl.

Při nynější obranné ukrajinské strategii je podle něj daleko důležitější Krym, než Donbas. "Krym je také otázkou bezpečnosti v černomořské oblasti, která je klíčová z pohledu našeho exportu. Myslím, že jsme mnohem blíž k opětovnému dobytí Krymu než Donbasu. Krym je navíc velmi těžké bránit a nikdo, kdo ho ovládal, ho nikdy nedokázal udržet. Bohužel my také," uvedl. "Donbas je ekonomická černá díra a z vojenského hlediska je pro útočící stranu velmi obtížný. A nezastírejme, že značná část populace po deseti letech vymývání mozků bohužel nebude na naší straně. Opětovné dobytí Donbasu by vyžadovalo oběti desítek tisíc ukrajinských vojáků. A nakonec základní otázka: opravdu to potřebujeme? Krym má mnohem vyšší prioritu," dodal neoficiální uchazeč o křeslo na ukrajinského prezidenta Arestovyč.