Britové, Norové a další chtějí vlastní zbrojní fond mimo dohled Evropské komise. Plánují založit společnou banku

Za zavřenými dveřmi a bez oficiálních prohlášení se minulý týden v Bruselu odehrála schůzka, která může zásadně změnit přístup evropských států k obraně. Británie spolu s několika severskými a středoevropskými spojenci připravuje plán na vznik nové nadnárodní banky zaměřené výhradně na obranné výdaje. Ta má nejen umožnit společné nákupy zbraní, ale hlavně obejít Evropskou komisi a udržet vojenské výdaje mimo oficiální rozpočty států. Ze svých zdrojů informuje Politico.

Za iniciativou stojí britské ministerstvo financí, které navrhlo model „obranné banky“, díky níž by se náklady na nákup vojenského vybavení neobjevovaly v národních rozpočtech jako přímé výdaje, ale přešly by na bilanci samotné instituce. Státy by tak platily jen úroky a provozní náklady.

Kulatého stolu se zúčastnili zástupci ministerstev financí ze Švédska, Dánska, Finska, Polska, Nizozemska a Velké Británie. Hostitelem neveřejného jednání bylo Polsko, které aktuálně předsedá Radě EU.

Důvodem pro hledání nových cest je narůstající nejistota ohledně bezpečnostní situace v Evropě, kdy se evropské státy po nástupu Donalda Trumpa připravují na menší zapojení Spojených států v Evropě. Mnohé evropské státy proto usilují o výrazné posílení obranných kapacit – často i nad rámec dvouprocentního cíle NATO. Zároveň ale čelí přísným pravidlům pro veřejné finance, což činí tradiční investice politicky i fiskálně problematické.

„Britové mají velmi přísná rozpočtová pravidla, takže hledají cesty, jak se z této pasti dostat,“ uvedl jeden z diplomatů obeznámený s jednáním.

Jedním z hlavních lákadel nové obranné banky má být její nezávislost na Evropské komisi. Na rozdíl od Evropské investiční banky by totiž nová banka mohla přímo nakupovat zbraně pro členské státy a oslovovat specifické investory, kteří se nebojí financovat zbrojní sektor. To by podle autorů návrhu mohlo vést k nižším nákladům na úročení půjček, jelikož by se banka nemusela ohlížet na evropskou taxonomii.

"Jako instituce zaměřená čistě na obranný sektor by se mohla zaměřit na specifickou investorskou základnu, které vyhovuje financování obranného sektoru. Místo toho, aby se snažila přesvědčit investory, pro které je důležité ESG, aby přidali aktiva obranného sektoru do svého portfolia," uvádí dokument, který byl na setkání probírán.

„To, že bychom nebyli pod kontrolou Komise, je pro mnohé členské státy dost lákavé,“ řekl jeden z vysoce postavených diplomatů. V současnosti půjčky jednotlivým státům může zajišťovat Evropská investiční banka. Ta však dlouho odmítala financovat zbrojní průmysl. Teprve v březnu tohoto roku oznámila změnu politiky, kdy banka rozhodla, že bude půjčovat na investice do obrany. S omezením, že se nesmí jednat o smrtící vybavení.

Zatím ale není jasné, jak by byla nová obranná banka řízena a kdo by měl rozhodovací pravomoci. A právě tyto detaily budou klíčové, pokud má jít o skutečně funkční alternativu k plánům Evropské komise. Ta nedávno navrhla monstrózní balíček investic do obrany v hodnotě 800 miliard eur. Hned 150 miliard eur by mělo jít na společnou půjčku, kterou by Komise redistribuovala státům formou grantů na nové zbraně.

Nejednalo by se o první projekt řešící téma obrany mimo Evropskou komisi. Francie a Británie v posledních týdnech formují "koalici ochotných". Tedy skupinu států z celého světa, včetně Česka či států britského Comonwealthu, které chtějí pomáhat Ukrajině rychleji a flexibilněji, než v současnosti činí EU, která k některým krokům pomoci potřebuje souhlas všech členských států. Například Slovensko či Maďarsko přistupují ke konfliktu na Ukrajině jinak.