Brusel chce nalít 100 miliard eur do přechodu průmyslu na ekologickou výrobu

Evropská komise oznámila ambiciózní plán na podporu ekologické výroby v Evropské unii. V rámci tzv. Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), který ve středu představila Evropská komise, se má mobilizovat více než 100 miliard eur na modernizaci tradičních průmyslových odvětví a posílení technologických inovací zaměřených na snížení emisí uhlíku. Jádrem má být tzv. Banka pro dekarbonizaci průmyslu, píše server Politico. Evropská komise nadále trvá na snížení emisí o 90 % do roku 2040 a uhlíkové neutralitě do roku 2050, což podle kritiků brání větším změnám.

Cílem iniciativy je pomoci evropským podnikům obstát v rostoucí konkurenci Číny a Spojených států. Komise přesto čelí finančním omezením, protože EU teprve začíná vyjednávat nový dlouhodobý rozpočet. Prostředky na podporu čisté výroby budou proto čerpány z několika existujících zdrojů, včetně Inovačního fondu EU, revize programu InvestEU a příjmů z evropského trhu s uhlíkem.

Jádrem financování bude Banka pro dekarbonizaci průmyslu (,„Industrial Decarbonization Bank“), která bude řídit přidělování prostředků a podporu inovací. Vedle přímých investic do technologického rozvoje obsahuje dohoda i opatření ke snížení cen energie, posílení investic do ekologických projektů a zvýšení poptávky po čisté výrobě.

ECHO SALON: Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily

„Naším cílem je zvýšit udržitelnou a odolnou produkci v Evropě. Evropa si stanovila ambiciózní rámec, aby se do roku 2050 stala bezuhlíkovou ekonomikou. Bude se držet tohoto kurzu, a to i prostřednictvím průběžného cíle do roku 2040, kterým je snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 %. Tento rámec může podpořit konkurenceschopnost, protože dává podnikům i investorům jistotu a předvídatelnost,“ uvádí se v dokumentu ke Clean Industrial Dealu.

Součástí plánu jsou i nové standardy „made in EU“ pro ekologicky šetrné materiály používané ve veřejných zakázkách, společné nákupy strategických surovin a dobrovolné uhlíkové značení průmyslových výrobků. Tyto kroky mají podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu a urychlit přechod k udržitelné ekonomice.

Přestože financování vychází z existujících zdrojů, otázkou zůstává, jak efektivně se podaří prostředky rozdělit a zda tato opatření přinesou požadovaný efekt v konkurenčním boji s globálními velmocemi.

„Evropa není pouze kontinentem průmyslových inovací, ale také kontinentem průmyslové výroby. Poptávka po ekologicky šetrných produktech však zpomaluje a některé investice se přesouvají do jiných regionů,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. „Víme, že evropským podnikům stále stojí v cestě příliš mnoho překážek, od vysokých cen energií až po nadměrnou regulační zátěž. Dohoda o čistém průmyslu má přetnout pouta, která naše podniky stále brzdí,“ dodala.

Dostálová: Komu není rady, tomu není pomoci

Podle europoslance Jana Farského (STAN) je podpora evropského průmyslu nyní zásadní. „I díky němu totiž dokážeme obstát v dnešním geopolitickém konkurenčním prostředí. Cesta vede skrze inovace. Myšlenka Clean Industrial Dealu jde správným směrem, chybí mi v něm ale víc konkrétních řešení, jak silného evropského průmyslu dosáhneme. Z mého pohledu je řešením větší spolupráce a propojení napříč unijní sedmadvacítkou – ku příkladu v energetice,“ uvedl pro Echo24 Farský.

„Zároveň si nemyslím, že se vylučuje pomoc průmyslu a cíl dýchat čistý vzduch. To v sobě kloubí právě Clean Industrial Deal, který upravuje směr, kterým se v Evropě vydáváme, ale nezahazuje ambice v oblasti životního prostředí. A mimochodem – v EU se vyrábí nejen vice aut, ale i více oceli než v USA,“ dodal Farský.

Europoslankyně Klára Dostalová (ANO) pro Echo24 řekla, že „komu není rady, tomu není pomoci“. „Je až zarážející, že současné vedení EU, zejména v podobě EK není schopné žádné sebereflexe. Nezbývá než doufat, že se brzy otočí kormidlo v Evropské radě, která vytyčí novou politiku zdravého rozumu. Doufám, že to naši podnikatelé i občané do té doby vydrží,“ uvedla Dostálová.

ROZHOVOR: „Jak jsme se ocitli v situaci, kdy vláda nařizuje existenci dvou pohlaví?“

Další z europoslanců, Ondřej Krutílek (ODS), redakci sdělil, že Clean Industrial Deal obsahuje řadu kroků, které by průmyslu mohly pomoci, ale také některé, o kterých „minimálně není přesvědčen“. „Je jasné, že Evropská komise neplánuje kormidlem Green Dealu otočit, zavede další cíl snižování CO2 do roku 2040, a bude tlačit na masivní dekarbonizaci a elektrifikaci průmyslu. Pokud se nenajde širší podpora pro realističtější pohled a větší zohlednění ekonomických a sociálních dopadů, musíme s tím pracovat a snažit se našim firmám pomoci, zejména energeticky náročný průmysl je v mimořádně obtížné situaci,“ uvedl Krutílek.

„Ale nemyslím si, že například vytváření evropských šampionů nebo povinné zavedení principu ‚kupujte to evropské‘, evokující Trumpovskou preferenci všeho amerického, je tou správnou cestou. Chybí mi větší důraz na celkovou deregulaci, i když některé dílčí kroky návrh avizuje. Pozitivní je důraz na potenciál vodíku a baterií nebo kapitoly o budování globálních partnerství, dostupnosti kritických surovin a kvalifikovaných pracovníků,“ dodal Krutílek.

Vysoké ceny energií podle Krutílka trápí náš průmysl asi nejvíce a je dobře, že mu Komise bude věnovat velkou pozornost. „Potřebujeme jednoduché povolovací procesy pro nové elektrárny a stabilní sítě. Ale za promarněnou příležitost budu považovat, pokud bude pozornost opět upřena jen na obnovitelné zdroje, a bude ignorováno jádro jako čistý zdroj energie. Pokud jde o financování, zatím není jasné jak, odkud a hlavně kolik chce Komise z rozpočtu EU alokovat, a do jaké míry budou ochotné investovat členské státy a soukromý sektor,“ dodal Krutílek s tím, že jde o další nelegislativní plán a důležité budou konkrétní legislativní návrhy.