Krach přichází z Bruselu: Zelené evropské regulace mohou české stavebnictví zabít

Stavebnictví je už tři roky v útlumu. Nejen u nás, ale i v Německu. Tam letos klesl počet nově zahájených staveb meziročně téměř o třetinu. Faktory jako růst ekonomiky a nižší úrokové sazby by mohly stavebnictví z krize zase vytáhnout. Místo dobrých zpráv se ale musí stavebníci u nás i v Německu připravovat na nové a zelenější stavební předpisy, které mají snížit emise skleníkových plynů v celé Evropské unii. Nové stavby tím ale výrazně prodraží. Kdo tvrdí něco jiného, nemluví pravdu.

Obavy Němců z nedávno schválené evropské směrnice jsou pochopitelné. Směrnice (EPBD) totiž například požaduje, aby měl každý dům postavený po roce 2030 nulové emise. Je toho ale víc, co může brzy nové stavby zásadně prodražit. Důvod k obavám nejen podnikatelů ve stavebnictví je v Německu dán i tím, že stavebnictví představuje zhruba pětinu jejich hospodářské produkce. A pokud se jeden z motorů německé ekonomiky ještě víc zabrzdí, dopadne to i na další sektory.

U nás sice tvořilo stavebnictví v posledních letech pouze kolem 6 procent hrubého domácího produktu, i tak je ale destrukční potenciál nových zelených regulací pro českou ekonomiku vysoký. Nově platná směrnice o energetické náročnosti budov má dva hlavní cíle: výrazně snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie do roku 2030 a úplnou „klimatickou neutralitu“ do roku 2050.

Europoslanci toho chtějí dosáhnout dílčími kroky, jako je třeba již zmíněný požadavek na uhlíkovou neutralitu nových budov postavených od roku 2030. Pro nové veřejné budovy má požadavek na nulové emise platit dokonce už od roku 2028. U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby „průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 procent a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 procent“.

Pokud jde o starší budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 procent těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň „minimální požadavky energetické náročnosti“. Do roku 2030 by to pak mělo být už 26 procent energeticky nejnáročnějších budov. Pokud to bude možné, měly by dále členské státy na veřejné a nebytové budovy začít postupně instalovat solární panely, nejpozději od roku 2030 také na nově postavené rezidenční domy. Pokud požadavky nesplní, neprojdou kolaudací.

I v Berlíně probíhá o implementaci směrnice do tamních stavebních předpisů a zákonů divoká debata. Na jedné straně ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck (Zelení), který chce evropskou směrnici implementovat jedna ku jedné, čehož se děsí i běžní Němci. A na straně druhé celý německý stavební sektor.

„Cíl je správný, ale harmonogram je příliš napjatý,“ řekl tento týden generální ředitel německého Svazu stavebního průmyslu Tim-Oliver Müller deníku Bild. Také německé sdružení vlastníků bytů a domů Haus&Grund varuje před úplným stavebním krachem. „Taková implementace požadavků EU dramaticky zvýší náklady na výstavbu a bydlení. Stavební činnost se zastaví,“ řekl šéf sdružení Kai Warnecke. Už dnes přitom chybí v Německu zhruba 700 tisíc bytů. V Česku a hlavně v Praze to není s nedostatkem bytů o moc lepší.

Na zavedení směrnice mají členské státy dva roky. O tom, jak směrnice změní české stavební předpisy, se bude teprve rozhodovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu už ale na implementaci pracuje, respektive jeho tři expertní skupiny. „Směrnice o energetické náročnosti budov nastavuje směr, jehož cílem je postupné snižování energetické náročnosti všech budov do roku 2050. Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky, a posléze stanovit opatření, jak jich dosáhneme,“ řekl k tomu nedávno ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

I kdyby nedošlo na katastrofický scénář a česká implementace by dopadla na naše stavební předpisy o něco mírněji, zdražení staveb kvůli zeleným opatřením (zejména balíček Fit for 55) se v následujících letech stejně nevyhneme. Ministerstvo tvrdí, že na snižování energetické náročnosti budov vyčlení ve srovnání s ostatními státy EU „vysoký objem prostředků“ – v dotačních programech je do roku 2030 alokováno až 220 miliard korun, nakonec to však nezaplatí nikdo jiný než daňoví poplatníci.