„Nejtěžší kancléřství poválečných dějin.“ Pokud Merz nezmění Německo, vyhraje příště AfD

Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu Spojených států od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze. Rýsující se velká dvojkoalice CDU/CSU a SPD však může velmi rychle narazit na rozdílné programy a protichůdné sliby obou stran. "To tlumí naději na skutečný restart německé ekonomiky," varují ekonomové.

"Triumf vypadá jinak než relativní vítězství Friedricha Merze," píše zpravodajský portál T-Online, podle něhož na Merze čeká "nejtěžší kancléřství v poválečných dějinách". Budoucí kancléř musí podle portálu zemi učinit bojeschopnou, více vyžadovat od občanů, opět nastartovat hospodářství a stát se ústřední postavou nové, silné Evropy, která může uspět i bez USA.

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zvítězila CDU/CSU proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude AfD ještě silnější. Pro Merze však bude sestavení koalice podle FAZ obtížným úkolem. "Nekonečně času na to Německo nemá. Na třetí výročí ruského přepadení (Ukrajiny), kdy americký prezident (Donald Trump) postavil politický svět západu vzhůru nohama, čeká Evropa na to, až bude v Berlíně akceschopná vláda," napsal FAZ. "Němci hlasovali pro změnu kurzu, zejména v migrační a hospodářské politice. Merz bude muset v jakémkoli myslitelném spojenectví dělat kompromisy a tím i škrty ve vlastním programu," upozornil FAZ.

Deník Süddeutsche Zeitung píše o "slabém vítězství" CDU/CSU a dodává, že nejhorší co by se teď mohlo Německu, ale i Evropě stát, by byly "rakouské poměry", tedy zdlouhavé utváření vlády, kdy by Merz musel mnoho měsíců vyjednávat, zatímco socialista Scholz by zůstával v kancléřství.

Němci podle listu dosavadního kancléře zcela jasně odmítli, ale neřekli jasné "ano" jeho vyzývateli. Merzovi se v krátké zimní předvolební kampani nepodařilo nadchnout voliče pro něj nebo nebo nějaký projekt, který by byl spojován s jeho nástupcem do čela vlády. Voliči však neřekli jasně, co si přejí místo předchozí "semaforové" koalice, míní deník. "Hospodářsky nejúspěšnější země kontinentu musí musí co nejrychleji opět zaujmout onu vůdčí roli, bok po boku s Francií, kterou měla za (předchozí kancléřky Angely) Merkelové," napsal Süddeutsche Zeitung.

Deník Bild poukazuje na skutečnost, že téměř 50 procent lidí hlasovalo pro liberálně-konzervativní až krajně pravicové pozice a uspěly síly požadující změny v migrační a hospodářské politice. "Vůle voličů - i když se to někomu nemusí líbit – se nesmí zvrhnout ve svůj opak," napsal Bild. "To znamená, že musí nastat politická změna u migrace a ekonomiky. Jinak se může AfD – jako FPÖ v Rakousku – stát nejsilnější stranou," varuje Bild.

Média si všímají i vysoké volební účasti v nedělních volbách, která dosáhla zhruba 82,5 procent. "Lidé význam těchto voleb pochopili, protože volební účast byla enormně vysoká, což je podivuhodné po dnech, kdy mnozí nevěděli, koho by vůbec měli volit. To je silné znamení pro parlamentní demokracii, která je zvenčí i zevnitř pod masivním tlakem," napsal deník Handelsblatt.

Ekonomové vzhledem k odporu CDU/CSU ke zvyšování daní a odmítání škrtů v sociální oblasti ze strany SPD předvídají vyšší deficity veřejných financí. To ale může narazit na takzvanou dluhovou brzdu, která omezuje deficit na 0,35 procenta HDP. K její změně je potřeba dvoutřetinová ústavní většina.

Vítězná CDU/CSU dlouhodobě prosazovala zachování a dodržování tohoto pravidla, po volbách je ovšem reálné, že svůj postoj přehodnotí. Tím ovšem do hry budou muset vstoupit další strany, jež uspěly volbách, tedy Zelení, ale také již zmiňovaná AfD, označovaná za krajní pravici, stejně jako postkomunistická Levice. Všechny tyto subjekty mají dohromady sílu jakékoli změny ústavy pomoci protlačit, ale i blokovat.

Po nedělních volbách totiž opoziční strany získaly v německém Spolkovém sněmu takzvanou blokovací menšinu. V současném sněmu s 630 křesly je tato blokovací menšina dosažena s 211 poslanci, přičemž jen AfD a Levice mají nyní dohromady 216 hlasů.

Dvoutřetinovou většinou by musel být, kromě reformy dluhové brzy, schválen také případný nový zvláštní fond pro obranné výdaje. Možnost investovat z toho současného, který vláda kancléře Olafa Scholze vytvořila po ruské invazi na Ukrajinu z 24. února 2022, skončí už v roce 2027. Právě v otázce obranných výdajů by Levice, která jinak považuje AfD za úhlavního politického nepřítele, mohla blokovací menšiny využít, uvedla agentura DPA.