Přepadové kontroly a sledování telefonů. Antimonopolní úřad si prý říká o ještě větší moc

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) připravil návrh změn zákona, které mají zvýšit efektivitu úřadu v boji proti kartelovým dohodám a monopolům. Antimonopolní úřad by tím opět během krátké doby získal nové pravomoci. Kromě využívání policejních odposlechů by mohl úřad nově u firem provádět neohlášené kontroly nebo nařídit rozdělení společnosti na více částí a jejich odprodej. To kritizuje právník a někdejší místopředseda ÚOHS Robert Neruda. „Výsledek předčil mé nejdivočejší představy,“ řekl k návrhu, který dle jeho slov vznikl na objednávku vlády. Podle předsedy úřadu Petra Mlsny je ale návrh zatím ve stadiu politických diskuzí.

Navrhované změny rozděluje ÚOHS do čtyř oblastí. Získání nových nástrojů pro zásah do trhu, posílení pravomocí pro odhalování a trestání kartelových dohod, přísnější kontrola spojování soutěžitelů a větší přístup k informacím a datům z jiných státních institucí. Návrh zveřejnil sám ÚOHS po schůzce předsedy Petra Mlsny s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), s nimiž Mlsna řešil ceny potravin v Česku.

Mluvčí úřadu Martin Švanda zdůvodňuje požadované změny tím, že má nyní úřad na koncentrovaných trzích omezené možnosti, jak postihovat soutěžitele za narušení hospodářské soutěže. „Typicky se může jednat o trhy, kde existuje buď významný soutěžitel, který funguje jako tzv. tvůrce ceny, oligopolní trhy, které jsou náchylné k tacitní koluzi (soutěžitelé postupují ve shodě, avšak netvoří domluvený kartel), nebo trhy se silnými síťovými účinky, typicky digitální trhy,“ vyjmenovává Švanda.

Nově by tak úřad podle návrhu mohl dělat namátkové kontroly ve firmách nebo žádat od telefonních operátorů informace o mobilních zařízeních a jejich poloze a finančně odměňovat whistleblowery upozorňující na nekalé jednání ve firmách. Navrhuje také dosud neexistující tresty pro fyzické osoby, které se podílejí na narušování férové hospodářské soutěže. Už od loňského července přitom může antimonopolní úřad získat přístup k přepisům policejních odposlechů, a to u zastavených trestních řízení, kde předtím soud policii odposlech povolil kvůli podezření na hospodářský trestný čin.

Možnost požádat mobilní operátory o lokalizační údaje mobilních zařízení chtěl ÚOHS získat už v minulém volebním období, návrh ale neprošel. Ani taková pravomoc by ale neměla být podle předsedy antimonopolního úřadu Petra Mlsny bez limitu. „Navrhujeme, abychom k těmto údajům mohli mít přístup pouze se souhlasem specializovaného Senátu Vrchního soudu v Olomouci. Obdobnou pravomoc mají třeba v Nizozemí nebo Litvě,“ řekl pro deník Echo24 Mlsna.

Neruda: Nižším cenám prospěje méně byrokracie

Podle odborníka na soutěžní právo Roberta Nerudy (manžel bývalé rektorky Mendelovy univerzity a prezidentské kandidátky Danuše Nerudové), který na antimonopolním úřadu pracoval osm let a jako místopředseda úřad v roce 2009 také vedl, je část navrhovaných změn rozumná: například získání přístupu k informacím shromažďovaným jinými úřady, odměny pro whistleblowery nebo takzvaný nový antitrustový nástroj.

„V jiných případech se však nemohu zbavit dojmu, že jde o snahu zbavit se ‚otravných‘ překážek bezmezného výkonu už dnes opravdu silných pravomocí – např. v podobě soudního přezkumu důvodnosti dawn raidu nebo principu bez zločinu není trestu (divestice),“ uvedl Neruda na síti X.

„Už slyším argumenty, že tyto pravomoci jsou třeba pro boj se systémovými kartely a monopoly. Obávám se však, že budou spíše (a taky) používány na boj s méně závažnými delikty, jako je vertikální určování cen, neboť to byla dosud priorita úřadu,“ dodává Neruda, vedoucí týmu advokátní kanceláře Havel & Partners zaměřeného na právo hospodářské soutěže.

Neruda se domnívá, že zdravé konkurenci a nižším cenám na tuzemských trzích prospěje více odstraňování byrokratické zátěže pro podnikatele a obchodních bariér, třeba překážky dovozu čerstvých potravin, než posilování už dnes „supersilného“ soutěžního úřadu.

Pozoruhodná je podle něj i kombinace navrhovaných opatření a načasování. Takto zásadním návrhům by dle Nerudy měla předcházet důkladná debata a analýza nedostatků. Neruda míní, že návrh vznikl „na objednávku“ vlády během necelého měsíce a bez dalších diskuzí, zatímco poslední novelizace, která proběhla před půl rokem, se připravovala celá léta.

„Tehdy se tak stalo bez zájmu médií a podnikatelské veřejnosti – a tak se do právního řádu dostala možnost ÚOHS používat (policejní – pozn. red.) odposlechy. Jak tomu bude tentokrát? Budou se novináři zajímat a ozvou se podnikatelé, na které tyto změny dopadnou nejvíc?“ ptá se Neruda.

Neruda zřejmě není dobře informován, reaguje Mlsna

Předseda ÚOHS Petr Mlsna v reakci pro Echo24 uvedl, že návrh případných nových pravomocí je zatím ve stadiu politických diskuzí. „Jaká bude finální podoba legislativního návrhu, je ještě hodně daleká budoucnost. Jsme na samém počátku diskuse,“ řekl redakci Mlsna, podle jehož názoru úřad žádné výraznější pravomoci loňskou novelou nezískal.

„Veškeré návrhy, které jsme sestavili, mají některé ze soutěžních úřadů v EU zakotveny ve své legislativě, nejedná se tudíž o žádné novinky, které by odborníci na hospodářskou soutěž neznali. Pan Neruda není o věci zřejmě dobře informován a jeho mnohá vyjádření z poslední doby nevím, zda vnímat jako kritiku či taktiku obrany mnohých klientů, které v řízeních před ÚOHS zastupuje jako advokát,“ dodal Mlsna.