Globální spotřeba energií prudce roste. Svět vzývá zelenou, Čína a Indie sází hlavně na uhlí

Globální poptávka po energii se v roce 2024 zvýšila o 2,2 %, tedy výrazně více než průměr 1,3 % za poslední dekádu. Hlavním důvodem byl prudký nárůst využívání klimatizací během vln veder, především v Číně a Indii, což vedlo k většímu spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spotřeba elektřiny rostla tak rychle, že zvrátila několik let trvající trend poklesu spotřeby i v rozvinutých ekonomikách, a byla dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru. Její nárůst předběhl i globální růst ekonomiky. Ve své roční zprávě o spotřebě elektřiny o tom informuje Mezinárodní agentura pro energii.

Elektrifikace dopravy a rychlý rozvoj datových center, především pro účely umělé inteligence, rovněž přispěly k vyšší poptávce. Podle IEA se spotřeba serverů zvýšila o pětinu, většinou v USA a Číně. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl, že prudký růst spotřeby elektřiny s sebou táhne i celkovou spotřebu energie, a to natolik, že mění trendy i v nejvyspělejších zemích světa.

Spotřeba elektřiny vzrostla loni o téměř 1 100 TWh, což je více než dvojnásobek průměrného ročního růstu za posledních deset let. To vedlo ke zvýšení poptávky po všech typech paliv. Zatímco podíl ropy na celkové spotřebě energie poprvé klesl pod 30 %, výrazně vzrostla výroba elektřiny z plynu, zejména v rozvojových a rozvíjejících se zemích.

Spotřeba elektřiny po letech útlumu a poprvé od roku 2017 (s výjimkou popandemické obnovy) vzrostla i v EU. Podle energetického analytika Jiřího Gavora to souvisí s obnovením ekonomiky. „Máme za sebou pár let, kdy ekonomika v evropském regionu ale i globálně nerostla moc, byla zde covidová krize a pak na to navázal konflikt na Ukrajině, takže to všechno podvazovalo ekonomické aktivity,“ uvedl Gavor.

„Po letech, kdy ta spotřeba rostla velice mírně a v určitých regionech klesala, tak ten obrat je, dalo by se říci, příznivý ,“ dodal.

V souvislosti s vyšší spotřebou elektřiny rostly i další zdroje energie a to i ty bezuhlíkové tedy z obnovitelných zdrojů a jádra. Kombinovaný podíl těchto dvou bezuhlíkových zdrojů poprvé překročil 40 % celosvětové výroby elektřiny.

„V podstatě celý svět vidí příležitost v zelené energii. Zelená energie je nejrychleji rostoucím sektorem v energetice bez ohledu na politiku, ideologii, teritorium,“ komentuje nárůst bezuhlíkové výroby energie Gavor.

Vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje nedodávají elektřinu do sítě vždy, stále je, především v Asii, využíváno uhlí.

Čína, největší spotřebitel uhlí na světě, navýšila jeho spotřebu o 1,2 %, čímž stanovila nové historické maximum. Země nyní spotřebuje o téměř 40 % více uhlí než zbytek světa dohromady, přičemž více než třetina světové spotřeby uhlí připadá na čínské elektrárny. Podobně Indie, druhý největší spotřebitel uhlí, zvýšila svou spotřebu o 5,5 %, především díky růstu průmyslu a výroby elektřiny.

Naopak v rozvinutých zemích jako jsou USA či EU spotřeba uhlí poklesla v USA o 4 % a v EU dokonce o 10 %.

V souvislosti s nárůstem poptávky po energiích, však IEA tento týden vydala také varování, před stárnoucí energetickou infrastrukturou. S největšími problémy se potýká Nizozemí, kde mezi lety 2018-2019 došlo k pětinásobnému nárůstu solárních panelů. Kvůli hrozící nestabilitě sítě tak na začátku roku 2025 na zapojení do sítě čeká 10 000 uživatelů a 7 500 projektů na výrobu elektřiny.

„V Nizozemí došlo k explozivnímu nárůstu obnovitelných zdrojů, větrníků a solárů. Nizozemsko se stalo naprostým světovým rekordmanem ve výkonu fotovoltaiky a větrných elektráren na kilometr čtvereční,“ upozornil Gavor.