Američané se chystají na Mars, Evropané do zapomenutí
KOMENTÁŘ
"Byla to podívaná jak ze sci-fi, 71 metrů dlouhá a 9 metrů široká roura se přiřítila z vesmíru, zastavila se kousek nad zemí, kde ji jemně zachytili robotické paže přistávací plošiny. Jednalo se o test prvního stupně rakety Starship společnosti SpaceX. Ta se před lety rozhodla překopat způsob dobývání kosmu," píše Ondřej Šmigol.
Foto: Space X
1
Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že nesmí zapomínat, že stát Izrael vznikl na základě rezoluce OSN. ...
V poslední době se s varováním o hospodářském konci Evropy roztrhl pytel. Evropská komise pověřila bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, aby vypracoval plán, jak zastavit a zvrátit úpadek produktivity a konkurenceschopnosti. Agentura Bloomberg v článku s titulkem „Evropě dochází čas, aby ubránila své místo v brutálním světě“ cituje mnoho evropských představitelů zoufajících si nad stavem kontinentu. Například francouzský prezident Emmanuel Macron v něm varuje, že „pokud se budeme řídit klasickou agendou, v následujících dvou až třech letech budeme mimo trh. O tom nepochybuji“.
Bloomberg také uvádí mnoho příkladů, kdy se evropské zaostávání projevuje v reálném světě. „Největší německá automobilka poprvé v historii hovoří o zavírání továren doma; američtí technologičtí giganti se odvracejí od evropského trhu kvůli jeho novým omezením v oblasti umělé inteligence,“ píše například. O víkendu ale přibyl další, spektakulární důkaz, že Evropě v technologiích ujíždí vlak – přistání rakety Starship.
Byla to podívaná jak ze sci-fi, 71 metrů dlouhá a 9 metrů široká roura se přiřítila z vesmíru, zastavila se kousek nad zemí, kde ji jemně zachytily robotické paže přistávací plošiny. Jednalo se o test prvního stupně rakety Starship společnosti SpaceX. Ta se před lety rozhodla překopat způsob dobývání kosmu.
Problém raket dosud vysílaných do vesmíru byl ten, že byly na jedno použití. Každý nový start znamenal stavbu nového nosiče, což lety neuvěřitelně prodražovalo. Kdyby se podařilo sestrojit vesmírnou loď, kterou lze použít opakovaně, znamenalo by to drastické snížení nákladů na výlety mimo planetu. Menší rakety Falcon 9 a Falcon Heavy jsou již v provozu a částečně znovupoužitelné. Starship má být plně znovupoužitelný a počítá se s tím, že v budoucnu vynese lidi na Měsíc a na Mars.
Jak to souvisí s úpadkem Evropy? EU má také vlastní soukromou vesmírnou společnost, francouzskou Arianespace. Ta má před SpaceX značný časový náskok, založena byla v roce 1980, SpaceX teprve 2002. Nějaký škarohlíd nyní vytáhl video z roku 2013, kde se Richard Bowles, jeden z vrcholných manažerů Arianespace, vyjadřuje k plánům SpaceX na znovupoužívání raket. „Zdá se, že SpaceX prodává především sen. Start za 50 milionů dolarů je sen… Znovupoužitelnost je sen. Jak reagujete na sen? Necháte lidi, aby se probudili sami. Oni nejsou žádní supermani. To, co dokážou oni, dokážeme i my.“
Arianespace tento rok zvládla jeden start rakety, svého nového modelu Ariane 6, jednalo se o částečné selhání. SpaceX tento rok zvládl 96 startů, do konce roku jich plánuje stihnout 148.
Evropa v novém vesmírném závodu jasně zaspala. Stejně jako zaspává v ostatních odvětvích. Můžeme se neustále dohadovat, čím to je. Přílišnou regulací? To jistě hraje rolí. Malou centralizací, jak tvrdí Draghi? Možná. Nedá se ale zbavit pocitu, že je to jaksi základním nastavením.
Dobrým příkladem je právě Bowlesův projev. Levné lety do vesmíru a znovupoužitelnost označil za sen, a tedy za něco, do čeho není potřeba se ani pouštět. Zatímco SpaceX se rozhodl ten sen splnit. Po Twitteru tento týden také kolovalo připomenutí Théryho zprávy. Tento stostránkový dokument o budoucnosti internetu vypracoval státní úředník Gérard Théry pro tehdejšího francouzského premiéra Édouarda Balladura. V ní dochází k závěru, že se jedná jen o chvilkové pobláznění a nikdy nepřekoná státem podporovaný systém Minitel.
Nebo vezměme si ambici EU stát se světovým regulátorem. To není příliš vysoký cíl, ale zato je to cíl s potenciálem všechny naštvat. EU si sice představuje, že tím bude určovat světová pravidla, ale je také dobře možné, že svět se na ni prostě jen vykašle. Neuvedení produktů s umělou inteligencí ze strany Applu a Mety je první vlaštovkou.
Kandidát na viceprezidenta J. D. Vance nyní tweetoval: „Věřím, že osudem této země je dobýt hvězdy.“ Kdo v Evropě by byl schopen něco takového napsat? Směrnice o regulaci cestování do vesmíru, to je něco jiného. Na to se v Bruselu jistě již třesou.
EU, především možnost velkého otevřeného trhu, nabízí řadu výhod. Ale malé otravné regulace jsou viditelnější. Věci jako víčka, která nelze utrhnout, a papírová brčka lze omlouvat, že jde o malichernost, tyto malichernosti se ale nasčítají. A to pomiňme opravdu velké tržní zásahy, jako je plánovaný konec spalovacích motorů. Celkově to svědčí o jakési evropské malosti.
Proti tomu stojí majitel SpaceX Elon Musk. Člověk s občas otravnými názory, který zjevně potřebuje pauzu od sociálních sítí. Zároveň ale někdo, komu nelze upřít byznysovou genialitu a vizionářství. Sní o tom, že lidstvo se stane meziplanetárním druhem. Na rozdíl od Bowlese se ze svého snu nehodlá probudit.
Ještě jedna poznámka. Musk je původem Jihoafričan, přesto je tak nějak přirozené, že se rozhodl hledat úspěch a bohatství ve Spojených státech. To také o lecčems svědčí. Evropa málokdy bývá první volbou pro vizionáře hledající nový domov.
Pokud se něco nezmění, tak se z Evropy opravdu stane skanzen pro čínské turisty, zatímco Američané budou kolonizovat Mars.
00:01
