Lajky barvy krve. Mrazivé zločiny na sociálních sítích

Před čtyřmi lety, 15. března 2019, se osmadvacetiletý Australan jménem Brenton Harrison Tarrant přihlásil na svůj Facebook z novozélandského města Christchurch a spustil živé vysílání. Až potud nic neobvyklého, živých vysílání se na jedné z největších sociálních sítí světa denně odehrávají miliony. Brzy se ale ukázalo, že tentokrát nepůjde o žádnou kratochvíli. Tarrant, vyzbrojený celkem šesti palnými zbraněmi, během zhruba čtvrthodiny povraždil padesát lidí v mešitě al-Núr a islámském středisku v nedalekém Linwoodu.

Dalších čtyřicet osob si z jeho řádění odneslo střelná poranění, ale aspoň přežily. Celý tento čin mohl zbytek planety sledovat na živém facebookovém streamu, který skončil až krátce po dopadení pachatele.

Až do té doby se na krvavá videa specializovaly hlavně útvary typu Islámského státu a jeho napodobitelů, u kterých se s tím tak trochu počítalo. Recepty na mediální pozornost však mají tendenci se šířit i přes ideologické a kulturní hranice, takže fakt, že k podobnému kroku sáhl i protiislámsky motivovaný jednotlivec, není ve skutečnosti tak paradoxní. „Attention economy“, na níž svět sociálních sítí stojí a padá, je tatáž v Londýně i v Kábulu.

Původní facebookové video Tarrantova útoku zhlédlo jen 4000 lidí, jeho kopie se však rozšířily všude možně, a i když je jeho pouhé držení v řadě zemí trestným činem (asi podobně jako držení dětské pornografie), stejně si jej každý zkušenější surfař internetových vod dokáže během pár minut najít a za pomoci VPN stáhnout tak, aniž na sebe upoutá pozornost státních orgánů.

Ke kompletní eliminaci takových záběrů z internetu nemá žádný stát dostatek schopností a „velký firewall“, který by k blokování příslušného provozu byl potřeba, by musel být minimálně na úrovni toho čínského – což zase koliduje s občanskými právy obyvatel liberálnějších států.

Nový hráč jménem TikTok

Naprostá většina sociálních sítí světa je provozována americkými firmami, které sice svými rozměry dávno přerostly mez, pod kterou se korporace musejí ohlížet na zájmy menších států, ale z pohledu západních zemí jsou přece jen „nějak“ dosažitelné a ovlivnitelné. Jedním z nejmladších konkurentů na této scéně je ovšem TikTok, síť vlastněná čínskou firmou ByteDance, a v jeho případě nemají západní státy – kromě hrozby tvrdého zákazu, o které se teď v několika zemích jedná – k dispozici příliš mnoho prostředků, jak po něm něco účinně požadovat.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.