Zásadní hlasování. Státy rozhodnou o dalším pokusu protlačit šmírování v soukromí na internetu

Po několika neúspěšných pokusech se nyní snaží silně kontroverzní návrh protlačit dánské předsednictví v Radě EU, které si to určilo jako jednu z priorit. K zásadnímu hlasování má dojít už 14. října, zástupci unijních států budou rozhodovat o přijetí či odmítnutí kompromisu, který má však naprosto stejný problém jako všechny návrhy před tím: konec soukromí v konverzacích lidí na internetu i riziko vzniku desítek tisíc falešně podezřelých lidí ze sdílení dětské pornografie. Zatímco dosud z Evropské komise zaznívalo, že k žádnému ohrožení soukromí nedojde, dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard už si nebral servítky a řekl, že používání šifrované komunikace na internetu není žádné lidské právo.

„Nesmrtelný“ návrh se už poněkolikáté vrací na Radu EU. Jde o kontroverzní snahu umožnit prolomení šifrovaných konverzací uživatelů komunikačních aplikací jako je WhatsApp či Signal. Povinnost platforem skenovat konverzace svých uživatelů je součástí legislativy týkající se boje proti dětské pornografii na internetu. Původní návrh Evropské komise i následující kompromisní návrhy už několik let naráží na neshodu mezi unijními státy. Myšlenkou návrhu, který od počátku vzbudil kritiku odborníků i některých politiků, je reagovat na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí.

Možné prosazení návrhu v dosavadních podobách je snem pro bezpečnostní složky a zároveň noční můrou pro zastánce internetu jako svobodného prostoru. Proti samotnému cíli návrhu nikdo neprotestuje, kritici však upozorňují na to, že za zcela neefektivní způsob boje proti dětské pornografii návrh zcela obětuje právo na soukromí. A přinese zároveň obrovské množství neprávem obviněných lidí, kteří se dopustí „zločinů“, jako je sdílení fotografií z dovolené.

Zásadní problém návrhu i dosavadních kompromisních variant je podle kritiků jak to, že ho nelze dosáhnout bez prolomení takzvaného koncového šifrování, tak značná nespolehlivost nástrojů, které by se ke kontrole využívaly. To tak znamená jediné: úředníci by kontrolovali soukromé fotografie či videa u zcela bezúhonných lidí, kteří nic neprovedli. Mimochodem už v roce 2024 tehdy končící eurokomisařka Věra Jourová přiznala, že návrh Evropské komise počítá s prolomením šifrování.

Poslední pokus polského předsednictví, které skončilo s červencem, byl prosadit návrh pouze na dobrovolné bázi. Maďarské předsednictví zase zkoušelo přijít s kompromisem, že automatická detekce dosud neobjevených případů dětské pornografie má zůstat pouze dobrovolnou. Hledat se mělo šíření už známých materiálů. Předchozí návrh z pera belgického předsednictví chtěl uživatelům služeb, jako je Messenger, Signal či WhatsApp, dát na výběr: buď budou souhlasit se skenováním fotografií, videí či odkazů v konverzacích, nebo o možnost využívat tyto funkce přijdou. Ke skenování by docházelo přímo v zařízeních lidí, tedy třeba mobilních telefonech.

Dánsko se však vrátilo s návrhem, který by uvaloval na technologické platformy povinnost kontrolovat plošně i šifrovanou konverzaci mezi uživateli komunikačních aplikací. V původním návrhu se pak mluvilo i o skenování textových konverzací či datech na úložištích, dánský návrh se vrací v už dřívější kompromisní podobě, která chce „omezit“ skenování na vizuální obsah či hypertextové odkazy. To však podle odborníků základní problém nijak neřeší, jakmile zkrátka dojde k jakémukoliv prolomení koncového šifrování, bude to znamenat jeho konec, jelikož nelze vytvořit „zadní vrátka“ čistě pro bezpečnostní složky.

Česko se po dlouhých letech váhání, kdy původně například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nejtvrdší návrh z dílny EK „velmi vítal“, rozhodlo poprvé postavit jasně proti. Dosud zůstávala jeho pozice zdržet se hlasování, k zásadnímu zlomu došlo, až když se téma objevilo pár týdnů před volbami. Premiér Petr Fiala (ODS) v září argumentoval „aktuálním vývojem“ a tím, že návrh sice neměl nikdy podporu vlády, ale nyní se v poslední době „změnil“. To je ale značně zavádějící tvrzení, návrh se sice změnil, v původní podobě od Evropské komise je však ještě tvrdší a podobně pak i některé předešlé kompromisní návrhy.

To potvrzuje i europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová. Piráti proti návrhu ostře brojili od počátku. „Návrh Komise zahrnuje plošné skenování soukromých komunikací, s velmi volnými podmínkami a pro širokou škálu situací (oslovení, známý i neznámý materiál sexuálního zneužívání dětí). Rada téměř výhradně diskutovala pouze pozměňovací návrhy, které tuto pozici podporují, včetně nepodstatných ,záruk‘ s kosmetickým efektem. Jedině Evropský parlament – díky tlaku našeho bývalého pirátského europoslance Patricka Breyera – byl dost odvážný na to, aby přijal stanovisko, které by neumožňovalo nezákonné plošné skenování ani neoslabovalo šifrování,“ uvedla pro deník Echo24 Markéta Gregorová. 

Dnes už mluví jinak i Vít Rakušan. Chat control v nynější podobě Česko podle něj rozhodně nepodpoří. Záležet tak bude na tom, zda se najde blokační menšina z řad dalších států unie. Část jich je dlouhodobě proti, jako například Estonsko či Finsko, řada z nich však zůstává nerozhodnutá a bude záležet na tom, na kterou stranu se přikloní.

V případě, že by Rada EU zaujala k návrhu kladné stanovisko, zdaleka to ještě neznamená vstoupení návrhu v platnost. Následovala by jednání a hledání kompromisu mezi stanovisky Evropské komise, Rady a Evropského parlamentu. A právě parlament svou pozici k návrhu již před několika lety přijal. Odmítl plošné skenování komunikace a zdůraznil, že povolené má být pouze cílené sledování konkrétních podezřelých osob na základě soudního rozhodnutí.