ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků. Chce schůzi Sněmovny

Opoziční hnutí ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků, o kterém ve čtvrtek vláda začne jednat. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhodování o platech ústavních činitelů není vůle vlády, ale reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Platy politiků by podle něj neměly růst rychleji než průměrné mzdy, řekl webu Blesk.cz.

Kabinet ve čtvrtek začne jednat o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců, není ale jisté, zda debatu dokončí. Ve středu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že kabinet zákonem pouze reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, jinak by se platy neupravovaly. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent.

Babiš kritizoval Fialu i vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), kteří podle něj o předchozí vládě tvrdí, že neměla zájem zmrazit platy politiků. Připomněl, že jeho minulý kabinet se v roce 2021 snažil prosadit návrh, podle kterého by se odměny prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců nezvyšovaly dalších pět let.

Premiér uvedl, že rozhodování o růstu platů ústavních činitelů není vůle vlády. Kabinet podle něj reaguje na verdikt Ústavního soudu o platech soudců, na které jsou odměny ústavních činitelů navázané. "My bychom takovýmto způsobem rozhodně nezvyšovali platy," prohlásil Fiala v pořadu Ptám se, pane premiére na webu Blesk.cz. Dodal, že nepovažuje za dobré, aby platy politiků rostly rychleji než průměrné mzdy ve společnosti. Podle Fialy bude kabinet o platech rozhodovat buď dnes, nebo příští týden.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Česko rok na správné straně

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová považuje zvýšení platů politiků za zcela nehorázný signál, který vrhá špatný dojem na celou politickou scénu v České republice. "Je třeba jasně říci, že výmluvy vlády na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) z právního hlediska naprosto neobstojí," uvedla. "Verdikt soudu se totiž týkal platů soudců a je tudíž jednoznačně v moci vlády upravit platové podmínky politiků tak, aby k žádnému zvýšení, tím spíše takto skokovému, od ledna 2025 nedošlo," poznamenala.

Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musejí politici znovu zabývat potom, co ÚS zrušil koncem května s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Bez schválení nové úpravy by platy nebylo jak stanovovat. Ústavnost snížení platů u politiků ale ÚS v rozhodnutích nezpochybnil.

Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance by podle předběžných dat stoupl příští rok o 14.000 korun na 116.400 korun. Plat prezidenta republiky by mohl činit 388.000 korun, o 46.800 korun víc než teď. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok podle výpočtu z nyní aktuálních údajů pobírali 312.500 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři pak 222.000 korun. Nárůst by činil 37.600 korun a 26.700 korun. Odměna místopředsedy vlády by se mohla zvýšit o 32.400 korun na 268.400 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 19.700 korun na 163.800 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů by si mohli polepšit o 16.800 korun na 140.100 korun.