Přidat, nebo šetřit? Předvolební přetahovaná o státní zaměstnance vrcholí

Státní správa a veřejné služby jsou v závěru kampaně jedním z klíčových témat. Vláda posílá do rozpočtu na platy 288,4 miliardy korun, odbory žádají razantnější růst tarifů a zdravotníci vyhlásili stávkovou pohotovost. Strany mezitím slibují, jak spraví platy i byrokracii u policistů, učitelů či v nemocnicích.

„Optický“ pokles, jinak mírný růst

Kabinet schválil materiál, podle něhož se má příští rok počet státních zaměstnanců snížit o zhruba 57 800 na 431 152 kvůli převedení nepedagogických pracovníků regionálního školství pod kraje a obce. Bez tohoto jednorázového přesunu by naopak došlo k meziročnímu navýšení asi o 1000 míst. Detailní čísla ukazují, že přibude 1197 pedagogů, 920 vojáků a příslušníků bezpečnostních složek a 142 úředníků v režimu zákoníku práce.

Naopak ubyde 466 zaměstnanců státních příspěvkových organizací a 77 úředníků ve státní službě. Nejvíc lidí zůstává ve školství – učitelů má být 153 869, ostatních zaměstnanců školství 50 368, příslušníků bezpečnostních sborů 68 648 a vojáků 31 434.

Platy: co nabízí vláda a co chtějí odbory

Průměrný plat ve veřejném sektoru vzrostl z 42 780 Kč v roce 2021 na letošních 50 191 Kč a v roce 2026 má dosáhnout 53 966 Kč. Tarifní složka tvoří přibližně 61 % příjmu, zbytek představují příplatky a odměny. Vláda při posledním kole jednání nabídla všem zaměstnancům plošné přidání 2000 Kč, to však odbory i zaměstnavatelé odmítly. „Požadujeme růst tarifů u hůře placených profesí o devět procent a u ostatních o šest,“ uvedl mluvčí svazů veřejné sféry Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka připustil, že kompromis je na dosah: „Beru to tak, že ze strany nás i odborů je to nějaká hodnota, u které by se kompromis mohl najít.“ Další kolo jednání se uskuteční 8. října.

Podle pracovních propočtů by varianta +9 % pro hůře placené a +5 % pro ostatní stála 31,65 miliardy korun. Dohoda už mezitím padla u školství – učitelům má jít od ledna +7 % do tarifu, asistentům pedagoga paušál +2000 Kč. Bezpečnostní složky mají mít plošně +5 %.

Zdravotnictví: stávková pohotovost a spor o úhradovou vyhlášku

Napětí je největší ve zdravotnictví. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost a žádají desetiprocentní růst platů a mezd. „Vyzýváme ministra zdravotnictví, aby změnil parametry úhradové vyhlášky… a zvýšil platy a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví o deset procent,“ uvedly odbory. Ministerstvo reagovalo, že prostor pro jednání stále existuje a že růst ve veřejné sféře se řeší i na úrovni vlády. Nemocnice i kraje varují před poklesem úhrad u akutní péče; dlouhodobě chybí více než 3000 zdravotních sester a v příštích pěti letech může odejít do penze až 15 000.

Policie a bezpečnost: Rakušan slibuje konkurenceschopnost a méně papírů

K policejním odborům se obrátil šéf STAN Vít Rakušan, který připomněl, že podle něj stát musí zajistit nejen důstojné platy, ale také úlevu od nadměrné byrokracie. „Není možné, aby příslušníci Policie ČR byli v rámci systému odměňování znevýhodněni, pokud od nich zároveň očekáváme vysokou profesionalitu a nasazení,“ napsal a zdůraznil nutnost „omezení nadbytečné administrativní zátěže“.

Politické sliby: platy, tarify, úspory i ideologie

Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že vláda již konala: „Platové nároky lékařů i policistů bereme vážně. U lékařů jsme dosáhli dohody, která vedla k výraznému navýšení prostředků, a schválili jsme lepší ohodnocení i pro policisty.“ Předseda hnutí ANO Andrej Babiš naopak slibuje komplexní změnu celého systému. „Chceme řešit komplexně všechny důležité profese – policisty, hasiče, vojáky, pedagogy nebo zdravotníky. Je to o nástupních platech, které jsou nyní velmi vzdáleny od průměru, a taky o změnách tabulek,“ říká.

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je ale klíčem k vyšším platům spíš snížení byrokracie: „Lékařů i policistů máme v mezinárodním srovnání hodně, ale přitom je jich stále nedostatek na konkrétní činnosti. Důvodem je přetížení byrokracií, kterou je potřeba osekat.“ Šéf Motoristů Petr Macinka zdůrazňuje rozpočtovou odpovědnost: „Nechceme šetřit na lidech, kteří se starají o naše zdraví a bezpečí. Úspory v rozpočtu budeme hledat jinde. Ale stát se nemůže zadlužovat donekonečna.“

Tvrdší rétoriku volí opozice. Kateřina Konečná (Stačilo!–SOCDEM) mluví o „reálném poklesu výdělků o 10 %, který je naprosto bezprecedentní“ a zdůrazňuje nutnost mezd, z nichž se dá žít, nikoli přežívat. Předseda SPD Tomio Okamura pak prosazuje plošné zvýšení platů o nejméně deset procent, které by financoval „ukončením podpory Ukrajinců, předražených nákupů zbraní, politických neziskovek a výdajů na Green Deal“.

Veřejné mínění: přidat důchody a zdravotnictví, šetřit aparát

Průzkumy potvrzují, že téma rezonuje i u voličů. Podle analytického ústavu STEM by lidé nejvíce posílili důchody a zdravotnictví. Úspory naopak hledají u platů úředníků, provozu státu a podpory neziskových organizací. „Česká veřejnost by si přála posilovat to, co lze vnímat jako bezprostřední jistotu – důchody a zdravotnictví. Úspory naopak hledají tam, kde očekávají vyšší efektivitu státu,“ shrnuje analytička STEM Doris Borovcová.

Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Protože však volby proběhnou dřív, bude se jím Poslanecká sněmovna zabývat až v novém složení. Opozice už avizuje zásahy: hnutí ANO oznámilo, že v případě vítězství bude usilovat o přepracování rozpočtu.