První město vypne plyn domácnostem. Zelené plány na ostatní dopadnou od roku 2029

První větší německé město chce uzavřít plynovod. Zavádí tak zákon o vytápění od ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka (Zelení). Město Augsburg chce postupné odstavení plynu dokončit do roku 2035. Nařizuje to příslušný německý zákon, píše list Bild. Augsburg ovšem svým obyvatelům nesdělil, čím mají topit, nemají se ale spoléhat na vodík. Podle listu město už odpovídající oznámení zaslalo stovkám společnostem. V Česku a celé Evropské unii se kotle na plyn nebudou prodávat od roku 2029, už od příštího roku ale musí skončit jejich dotování, od roku 2027 mají být emise z vytápění zpoplatněny povolenkami.

Augsburg je jen začátek, Habeck očekává, že "sítě distribuce plynu pro současné dodávky zemního plynu již nebudou v jejich současné podobě a rozsahu potřeba“. Zelená lobbistická skupina Agora Energiewende před rokem uvedla, že „se neočekává, že více než 90 procent stávajících distribučních sítí plynu bude nadále využíváno“.

„Augsburg dělá to, co v budoucnu uvidíme v mnoha městech. Vlastníci musí vědět, čím mohou v budoucnu vytápět – ne tím, co již není možné. To opět vytváří obrovskou nejistotu," řekl listu Kai Warnecke, prezident Haus&Grund, sdružení německých vlastníků nemovitostí.

Konec současných plynových kotlů

Evropská komise chce od roku 2029 zákaz prodeje současných plynových kotlů. Podle představ Evropské komise by EU měla přejít na tzv. hybridní kotle s využitím tepelných čerpadel či solárních panelů. Nová technologie by si od domácností podle některých odhadů vyžádala investice v přepočtu na jednu domácnost přes 100 000 korun. Celkem se tak může jednat o miliardy.

Evropská komise na vyšší efektivitu vytápění tlačí dlouhodobě. Současný záměr vychází ze směrnice z roku 2013. Tato směrnice určuje minimální účinnost tepelných zařízení a jednou za čtyři roky prochází jednotlivá tepelná zařízení revizí, co se týče jejich účinnosti. V současnosti musí mít plynové kotle minimálně 86 % účinnost. Nová norma však povinnou minimální sezonní účinnost zvyšuje na rekordních na 115 %.

Na návrh komise ostře reagovala řada plynárenských sdružení napříč Evropou. Podle zdrojů redakce námitky v připomínkové řízení zmínila řada států. Polsko například varovalo před ekonomickými a sociálními důsledky přechodu na hybridní kotle. Itálie například prosazuje zachování kotlů na bioplyny.