Evropané zaskočeni realitou. Proč údiv z nástupu Američanů není namístě

Z jedné strany je panika, která zavládla po posledních amerických krocích, tedy po Mnichovské bezpečnostní konferenci a zahájení amerických rozhovorů s Rusy o Ukrajině, nepochopitelná. Pokud Američané překročili meze toho, co se dalo už dlouho čekat, tak jen velmi mírně. Viceprezident J. D. Vance se pustil do kritiky vnitřních poměrů v Evropě, která se může zdát troufalá, jen když si odmyslíme, že Evropané považují za své právo a povinnost kritizovat či ušklíbat se nad Amerikou, kam paměť sahá.

Kovbojové. Náboženští fanatici. Burani oddaní nezřízenému konzumu. Kdy už zakážou střelné zbraně a trest smrti a přestanou zakazovat potraty? Tuhle rétoriku ani nevnímáme právě proto, jak je pro evropské politiky, byrokraty a intelektuály samozřejmá. Co na tom, že Vance mluvil účelově spíš ke svému domácímu publiku či svým partikulárním evropským přátelům, když měl věcně v zásadě pravdu.

Ministr obrany Pete Hegseth ve svém bruselském projevu výslovně – a jménem prezidenta Donalda Trumpa – řekl, že s NATO počítá na generace dopředu („Make NATO great again,“ řekl doslova). To přece poté, co Trump ve svém prvním funkčním období otevřeně vyhrožoval vystoupením z NATO, není samozřejmost. Hegseth taky řekl řadu věcí, které jsou pro Evropu nepříjemné, ale daly se čekat. Ty nejdůležitější se týkají Ukrajiny.

Tady si opět jako obvykle Evropané musejí vybrat, jestli se chtějí přezíravě ušklíbat, nebo být zděšeni. Když se Trump holedbal, že vyřeší ukrajinskou krizi hned po nástupu do Bílého domu během jednoho dne, byl čas ušklíbání. Když si tři týdny po nástupu do úřadu telefonuje s Putinem, je čas zděšení.

Zastavit ukrajinskou válku neznamená jen dosáhnout nějakého, jakéhokoli příměří. Znamená to vymyslet takové bezpečnostní záruky, aby se konflikt nerozhořel za pár let znovu. A tady Hegseth řekl něco, co působí jako studená sprcha, přestože to bylo předvídatelné – ne-li jasná věc, tak jistě v rámci myslitelných možností. Návrat k hranicím „z roku 2014“ je nerealistický. Ukrajina se nestane členem NATO. V mezinárodních mírových jednotkách, jež bude žádoucí na Ukrajině rozmístit, nebudou američtí vojáci. A na jednotky se v případě střetu nebude vztahovat závazek NATO podle článku 5.

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu obecně a tyto jednotky zvlášť jsou největší oříšek. Čistě technicky není neřešitelný.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.