AfD plánuje „Dexit“. Německo může podle stranické šéfky hlasovat o vystoupení z EU
VVYSTOUPENÍ NĚMECKA Z EU
Tisíce Němců vychází do ulic demonstrovat proti pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD). Její vedení přechází do protiútoku. V rozhovoru pro londýnský list Financial Times spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová nadnesla možné referendum ohledně vystoupení Německa z Evropské unie, která nefunguje podle jejích představ. Poté, co Afd převezme vládu, chce vyřešit "demokratický deficit" EU a omezit moc Evropské komise. V opačném případě hrozí "Dexitem", odchodem Německa z EU.
Weidelová, která vede AfD spolu s Tinem Chrupallou, uvedla, že vystoupení Spojeného království z EU (brexit) bylo "naprosto správné" a "vzorem pro Německo". "Dexit" je podle ní pro Německo plánem B, pokud se podmínky v Evropské unii nezmění. Plánům Weidelové na Dexit dodává na váze skutečnost, že její strana je podle průzkumů druhou nejsilnější v Německu a aktuálně ji podporuje téměř 23 procent voličů. Slovo "Dexit" vzniklo složením názvu "Deutschland" a slova "exit".
Proti je však německá vláda, která občany před "Dexitem" varuje. Podle Franzisky Brantnerové, státní tajemnice spolkového ministerstva hospodářství, by vystoupení Německa z EU ohrozilo základy jeho prosperity.
Mezi další plány Weidelové patří i spolupráce AfD s koalicí CDU/CSU, se kterou mají napjaté vztahy. "CDU nebude schopna dlouhodobě udržet svou protipožární zeď," komentovala lídryně AfD. Termín protipožární zeď se vžil pro odmítání spolupráce křesťanských demokratů s AfD.
Podle Weidelové navíc po nástupu AfD k moci budou muset všichni ukrajinští váleční uprchlíci opustit zemi hned, jak válka skončí. "V Německu by neměli žádnou dlouhodobou budoucnost," uvedla Weidelová.
Weidelová považuje za nepravděpodobné, že by sama v příštích letech vstoupila do vlády. "Neočekávám, že bych se stala součástí spolkové vlády dříve než v roce 2029," řekla.